Občan, lidé a svět

Tato kapitola zahrnuje náměty poněkud jiné povahy, než které jsou zařazeny v kapitolách ostatních, Místo poznatků, místo věd a z nich vytvořených vyučovacích předmětů jsou východiskem průřezová témata a etická výchova, jejichž základem jsou hodnoty a z nich vytvářené postoje žáků. Ve všech je v popředí to, co se uvádí v RVP jako specifika osobností a sociální výchovy – skutečnost, že se v nich učivem se stává sám žák a běžné situace denního života. Jinak řečeno, učivem jsou hodnoty, hodnotové žebříčky žáků i formování jejich postojů, v jejichž oblasti má OSV (ale dodejme, že nejen ona, ale i ostatní průřezová témata) pomáhat k vytváření pozitivních postojů k sobě samému i k druhým, jejich poznávání, uvědomování si hodnoty různosti lidí i názorů, přístupů k řešení problémů, uvědomění s mravních hodnot, sebepoznávání a sebepojetí, k rozvoji komunikace a kooperace, tedy vesměs k tomu, co spolutvoří cíle dramatické výchovy jako oboru. Důležitou složkou osobnosti jsou její hodnotové žebříčky, jinak řečeno hierarchie hodnot, které vyznává. Podle Nakonečného hodnocení znamená „… subjektivní prožívání významu objektů, tj. osob, věcí, jevů, idejí i jejich dílčích vlastností a vztahů mezi nimi“[1]. Vyjadřuje význam objektu pro subjekt, míra její atraktivity pro něj, a může se týkat hodnot kulturních duchovních i sociálních, které mají pro jedince osobní význam. Hodnoty tvoří základ postojů, které jsou na rozdíl od názorů komplexní a konstantní, odolávají změně, mohou být i velmi intenzívní a tvořit celé bloky, vlastně systém vzájemně souvisejících postojů. Zvláštním druhem postojů jsou předsudky, které Nakonečný charakterizuje jako „obvykle převzaté, tradicí udržované iracionální postoje, které se udržují u jedince jako afektogenní vztahy podporované často racionalizací… jsou těžko přístupné racionální protiargumentaci…[2]. Postoje vznikají učením, nejefektivněji učením činným, které umožňuje vyzkoušet si je „na vlastní kůži“, a sociálním, neboť spolupráce funguje jako zrcadlo, v němž vidíme sami sebe očima a druhých. Názory (už jsem o nich psala v jedné glose) jsou na rozdíl od postojů často nahodilé, aktuální, snadno změnitelné a často se týkají jednotlivosti, nicméně jejich pozadím jsou právě ony trvalejší a komplexnější postoje.

Osobností a sociální výchova se s dramatickou shoduje v podstatné části jak cílů a principů, tak obsahu. Rozvádět její obsah obšírněji a věnovat jí samostatnou kapitolu by bylo zbytečné, neboť to lze najít ve veškeré literatuře z oboru dramatická výchova, včetně popisů aktivit. Přesahuje ji však ve výběru témat, která se výrazně týkají hodnot a postojů. Dramatická výchova je rovněž rozvíjí, ale činí tak často nahodile, jakoby mimochodem a ne příliš soustavně, spíše jako vedlejší produkt esteticky zaměřeného systému. Na druhé straně v OSV může stejně nahodile a nesystémově docházet k osvojování dovedností ryze divadelních, ale není to její priorita. Záleží tedy na každém pedagogovi, na každé skupině, zda ony přesahy od OSV k divadlu a od divadla k OSV zvolí. Nic však nebrání tomu, aby kterýkoli učitel dramatické výchovy v ZŠ či SŠ i v LDO ZUŠ nevytvořil tematický plán zacílený právě na učení postojům a na vytváření hodnotových žebříčků svých svěřenců. Čerpat lze leckde, i když snad nejpřehledněji je lze nacházet v etické výchově a v Průřezových tématech RVP – mnohé z jejich obsahových složek jsou velmi inspirativní pro volbu námětů a témat dramatickovýchovné práce.

Z nich vycházejí i následující podkapitoly, i když jsou v některých případech poněkud jinak uskupené a pojmenované. Ne všechny obsahové prvky lze realizovat dramatickými prostředky. Znalost ústavy a soudního systému, praktická žurnalistická práce v rámci mediální výchovy nebo učení se demokratickému jednání aktivitami v školní samosprávě, poznatky o fungování jednotlivých složek přírody atp. žádají jiný přístup a mnohé z nich ani dramatické zpracování neumožňují. Navíc se některé části jednotlivých Průřezových témat překrývají, spojují a dublují, neboť je zřejmé, že jejich text psali různí lidé z vlastích hledisek.

Podobně je to s etikou, která prostupuje většinu témat dramatické výchovy a její těžiště tedy není v hledání nějakých speciálně etických námětů, a to přesto, že jde o oblast lidského myšlení a chování, která je v dnešní době mimořádně důležitá. Polistopadový vývoj se vyznačuje velmi silným důrazem na ekonomii a ekonomiku, a to na úkor etiky. V samém počátku tohoto vývoje to bylo zcela na místě, protože bylo třeba vyvázat naše hospodářství ze socialistického vlastnictví a dodat mu zcela jinou tvář. Postupně však ekonomická hlediska zůstala jakoby tím hlavním, čím naše země žije a čím může vzkvétat, ale ti kdo přicházeli s poukazováním na morálku, byli zesměšňováni a dosud zesměšňováni jsou jako „sluníčkáři“. Ale žádná „neviditelná ruka trhu“ neumí něco vyřídit sama automaticky, dokáže to jen prostřednictvím lidí, těch, kteří respektují dávné baťovské heslo „náš zákazník - náš pán". Bez nich ta tajemná ruka zchromí a pánem trhu se stane ten, kdo si zaplatí za výhodné místo v regálech řetězců. Důsledkem toho je, že nad každým novým zákonem někdo zvolá „to se bude obcházet“ – bude, protože rozkolísanost naší morálky, kterou si neseme z oněch naštěstí už uplynulých čtyřiceti let, vede k tomu, že se obchází všechno. Důsledkem je i situace na politickém „trhu“, který ztrácí už i poslední zábrany a obchází jak samotné základy demokracie, tak Ústavu, a ve svém pragmatismu nezná pojem jakékoli gentlemanské dohody.

Podkapitola Prostředí se zabývá otázkami ekologickými, a to tou jejich částí, která je v RVP zahrnuje do tematického okruhu Lidské aktivity a životní prostředí a Vztah člověka k prostředí. Platí zde poznatek, k němuž došel Alexander von Humboldt už v roce 1800, že příroda je jeden celek, jedna struktura, a změní-li se jeden její prvek, změní se i ostatní prvky, tj. změní se celek.

Podkapitola Demokracie zahrnuje témata několika průřezových témat – zájem o Evropu a svět, o kořeny evropské civilizace a evropské hodnoty, o humanismus, svobodu, osobní odpovědnost, kritické myšlení a tvořivost, občanskou společnost Listinu práv a svobod, demokratický systém a demokratické jednání, právo a spravedlnost, různorodost a respekt k nim.

Pod hlavičkou Soužití najdete témata kulturních rozdílů mezi národy a etniky a porozumění pro ně, poznávání jiných kultur a jejich pozitiv. Patří sem i problematika migrace, která provází lidstvo od nejdávnějších dob, její důvody, klady a negativa i důsledky pro jedince i jeho potomky. Pod názvem, média a reklama najdeme výchovu mediální, respektive její části.

_[1] Milan Nakonečný: Psychologie osobnosti, Academia 1995, s. 118_

_[2] TAMTÉŽ, S. 121_

Objevování Afriky - Demokracie