Prof. Eva Machková
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.
Od cechů k průmyslu
Buditel Josef Dobrovský - teorie plus praxe
Boje o Rukopisy
Proměny Prahy od novorebnesance k funkcionalismu
Tisíciletá Praha
První světová válka - každodenní život
Emancipace a 1. světová válka
1938 - 1945 - aneb Pátečníci
I města mají své osudy
Vzdělávací oblast
Historie, občanská výchova- ekonomika
Téma
Proměny doby přinášejí proměny ekonomiky a výroby – co bylo ve středověku pokrokem, přestává stačit a stává se postupně brzdou rozvoje.
Látka
Cechy vznikly ve 14. století a byly jevem městským. Původně jejich cílem byly činnosti společenské, náboženské a charitativní (podpora přestárlých, vdov a sirotků), pořádaly zábavy a oslavy. Ale pak začaly vystupovat proti svobodě řemesel, chránili se navzájem proti konkurenci, např. proti řemeslníkům z venkova. Stagnace trhu vedla k poklesu, cechy vedly proto k monopolizaci, určovaly, kolik tovaryšů a učňů může mistr mít, stanovili pravidla tovaryšských a mistrovských zkoušek. Členství v cechu bylo povinné, jen členové cechu směli ve městě vyrábět a prodávat. Tato monopolizace a rigidní pravidla omezující konkurenci i vznik nových řemesel, pracovních postupů a způsobů výroby a prodeje postupně začaly omezovat vývoj. První, kdo se bránili cechovním pravidlům byli malíři, sochaři a architekti, kteří byli považování za řemeslníky – kolem roku 1700 usilovali o zřízené akademie výtvarných umění, což se ale uskutečnilo až na samém konci 18. století.
Na zlomu 17. A 18. Století vzniky v Čechách první manufaktury, 1697 založil opat kláštera v Oseku – punčochářský a soukenický podnik, krátce po r. 1700 další manufaktury ve Slavkově, Křižanově, v Plánici u Klatov, v České Lípě a Horním Litvínově, převážně textilní. Ruční práce, ale rozčleněná do řady úkonů – plynulý řetězec, zařízení nebylo ještě strojové, ale bylo nákladné a jednotlivec si ho nemohl pořídit, stoupala produktivita práce. Vznikly i sklářské manufaktury v lesnatých a podhorských oblastech, kde byl dostatek křemičitého písku. Pak cukrovarnictví, papírnictví a výroba porcelánu (Horní Slavkov)
Manufaktury rozptýlené – dělník pracoval doma z materiálu, který dodal faktor a jemu také odevzdával práci. Centralizované manufaktury-v jednom místě.
Průmysl: jednou z prvních pražských továren byla Ringhofferova, kterou založil František Ringhoffer z Rakouska, který r. 1769 si otevřel v Praze v Platnéřské ulici dílnu na výrobu pivovarských kotlů. Na něj navázal ve 20. letech 19. století jeho syn Josef kovárnou mědi. V roce 2847 převzal továrnu František II., který ji přestěhoval na Nové Město a pak založil na Smíchově výrobu železničních vagonů. Ve 20. století továrnu převzal František IV, a firma se stala akciovou společností – největší výrobce vagónů na světě. Po roce 1945 znárodnění jako Vagónka Tatra Smíchov, pak součást ČKD. Přeorientovala se na výrobu tramvají, firmu v rámci privatizace převzal německý Siemens, ale zanikla r. 2011
Další důležité továrny – Křižíkova a ČKD = Českomoravská + Kolben + Daněk
Literatura
Petr Hora Hořejš: Toulky českou minulostí 4, Baronet, Praha 1995
Arnošt Klíma: Manufakturní období v Čechách, Nakladatelství ČSAV. Praha 1955
Vlastimil Vondruška: Život ve staletích -14. století, MOBA, Praha 2011
Vzdělávací oblast
Historie
Téma
Obnova a rozšíření češtiny záležely na dvou pilířích, jedním z nich byla historická a teoretická práce Josefa Dobrovského, druhým vydavatelská činnost Krameriova, která uváděla výsledky jak teoretické práce, tak autorské činnosti prvních buditelů do života.
Látka
Základe přínosu Dobrovského je teoretické vědecké dílo, chybí mu organizátorský vliv, ten byl kolem Krameriovy České expedice.
Dobrovský se narodil r. 1753 v maďarských Ďarmotech, kde jeho otec sloužil jako voják. Vzdělání získal v Německém Brodě a na gymnáziu v Klatovech, pak univerzita, teologie – člen Jezuitského řádu, vysvěcen na kněze. Půl století trvající vztah k Nosticům – původně jako vychovatel, pak téměř člen rodiny, účast na intelektuálním životě v nosticovských salonech. Na konci života žil v domku na Kampě, v nosticovské zahradě.
V roce 1781 při lovu u Nosticů postřelen do prsou- zavinila to Alžběta Nosticová.
Duševní choroba – začátky už po třicítce, 1759 – výbuch zuřivosti, pak v mírnější formě 2 x ročně, ve stáří spíš neškodné blouznění, ale zničil v záchvatu svůj rukopis lužicko-srbské gramatiky.
Široký okruh zájmů archeologie, botanika, matematika, filozofie – jazyky, celoživotní zásadní témata – český dějezpyt, česká literatura a český jazyk – též staroslověnština. Jazyková blízkost Rusů. Slavistika jako věda
Kritické postoje v různých odborných sporech, vyvracel mýty, jako např. že Cyril a Metoděj prochodili celé Čechy a sloužili mši na Vyšehradě a v Týnském chrámu, které tehdy ještě neexistovaly, jako první zpochybnil pravost Rukopisu zelenohorského, kritika oprávců češtiny, kteří si vymýšleli slova – z jejich dílny zůstaly jen gramatické výrazy pád, příslovce, spojka, samohláska, dvojhláska, sloveso – novotvary Václava Pohla.
Dvě klíčová díla – Dějiny české literatury a jazyka (psáno německy) 1792, Mluvnice českého jazyka 1809, psáno německy – pilíře spisovné normy češtiny.
Jugmannovská generace ho odmítla – počátek „studené občanské války“ mezi Čechy a Němci.
Václav Matěj Kramerius, zakladatel a majitel České expedice (Husova ul.), vydával české knihy a noviny, knihkupectví, kde se koncentroval kulturní život českých obyvatel Prahy a obrozeneckých intelektuálů.
Literatura
Vincenc Brandl: Život Dobrovského, Neklan, Praha 2003
Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí 6, Baronet – Via facti, Praha 1997
Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, Čs. spisovatel, Praha 1989
Vzdělávací oblast
Literární historie, občanská výchova
Téma
Pojetí vlastenectví – emoce a zbožná přání nebo fakta? Rozpor mezi básnickými kvalitami Rukopisů a problémem jejich pravosti, falza jako podnět rozvoje české kultury. Postoje významných osobností české kultury a politiky. „Spiklenecké teorie“ jako účinný prostředek manipulace veřejností. Tématem ale může být i přístup k řešení problému, pátrání detektivního typu, konfrontace přísně vědeckých metod s psychologickými úvahami a hypotézami, jaké rozvíjí Ivanov, kladení otázek, literární důkazy a indicie.
Látka
V roce 1817 byl ve Dvoře Králové nad Labem objeven jeden rukopis, rok na to v Zelené Hoře druhý. Podivná je časová shoda nálezů, i místa, okolnosti a osoby soustředěné kolem Václava Hanky a jeho blízkých spolupracovníků a přátel. Existují rozpory ve výpovědích svědků nálezu RK (kdo byl přítomen, jak byl RK nalezen). Pochybnosti o pravosti RKZ vyslovil už v roce 1824 Josef Dobrovský, považoval za podezřelé, že gramatika textů přesně odpovídala jeho vlastním teoriím (v té době neověřitelným) o vývoji české gramatiky. Proti tomu vystoupili P. J. Šafařík a Fr. Palacký. Vznikly námitky týkající se duševní choroby Dobrovského (!). Ohlasy z ciziny – poukazovaly mj. na přílišné vlastenectví a slovanství.
1852 – V. B. Nebeský a J. E. Vocel – považovali Rukopisy za dílo napsané později, než se uvádělo (9. a 13. století), ale ne za falzum. Reakce – jejich vystoupení bylo považováno za provokaci rakouské policie. V dalších sporech vznikly námitky, že nemají ani předchůdce, ani následovníka, a že jsou v souladu s Hájkovou kronikou z 16. století.
1877 – vystoupení realistů proti pravosti RKZ, vliv novinářů, ke slovu se dostávali jen zastánci pravosti, zdůrazňováno vlastenectví, ale Lumírovci tento typ vlastenectví odmítali. Konstatovány stylistické prohřešky proti staročeštině, podezřelé okolnosti nálezů – Jan Gebauer, na jeho obhajobu vystoupil T. G. Masaryk, zastánci Grégr, Rieger, Tomek aj. 1888 Gabauer napsal knihu Poučení o padělaných rukopisích Královédvorském a Zelenohorském. Od té doby převažuje soud, že RKZ jsou padělky.
1918 – literární rozbor Jana Máchala. Ve 20. – 30. létech 20. století zastánci tvrdili, že odpůrci spolupracovali s vládou ve Vídni.
1967 – 68 – zvýšený zájem, podobně po r. 1990 - ozývají se obhájci, tvoří se společnosti Rukopisů. Na podnět Mir. Ivanova v 70. letech zkoumání v kriminalistickém ústavu.
Důkazy nepravosti RKZ – nutno vidět globálně, ne jednotlivosti – oblasti zkoumání: gramatika, lingvistika, paleografie, chemie a kriminalistika.
Námitky z oblasti literárně historické:
Autorství: Jednoznačně vše ukazuje na Václava Hanku a jeho okruh, jenom není ani přiznání, ani přímé důkazy. Je zřejmé, že to nenapsal jeden člověk, pravděpodobně Hanka lyriku a Linda epiku, možná se angažoval i Josef Jungmann, ale v každém případě je náročností celé věci, včetně organizačních věcí, vyloučeno autorství jednoho člověka. Ale porovnání umělecké hodnoty RK s básněmi Hankovými svědčí proti jeho autorství, jeho básně byly velmi neumělé. Jenže to byl dobový standard, tak se básnilo, a Hanka znal ruské a srbské básně, které nejspíš napodobil. Zpochybňuje se i Hankova vědecká vybavenost - tento argument ale je neobhajitelný, Hanka byl vynikající lingvista. Argumentuje se i časovou tísní – jak to mohl stihnout, když měl spoustu jiné práce, ovšem je možné, že začal práci mnohem dřív než r. 1816. Problém technické vybavenosti – písmo. Sled objevů – nejlepší je RK z r. 1817, postupně kvalita klesá. Je možné a pravděpodobné, že měl v některých fázích spolupracovníka (duběnkový inkoust), v dalších už ne (psal barvou). Byl ovšem vynikajícím písařem a krasopiscem. Lindova spolupráce, resp. autorství: bydleli spolu s Hankou, znali se důvěrně, Linda vydal v té době Záři nad pohanstvem – je mnoho shod (obratů, motivů), které jsou společné RKZ se Září. Lindova závislost na Hájkově kronice. Dalším podezřelým je kamarád Hankův a Lindův Václav Alois Svoboda. Možná se podílel i Josef Jungmannn na kterého upozornil Dobrovský, ale i jeho mladší bratr Antonín. Jungmann pevně věřil v pravost RKZ, Dobrovského považoval za blázna, když je zpochybňoval.
Hanka psychologicky: Opakovaná námitka, že ješitný Hanka by těžko utajoval svoje autorství. Proti tomu fakt, že „nálezem“ dosáhl mimořádné slávy, četná ocenění od císaře i od členů carské rodiny, ocenění četnými evropskými universitami. Navíc je otázka, zda by po dodatečném zveřejnění svého autorství nebyl odsuzován jako zrádce a podvodník. Měl sklony k utajování a složitostem, když vlastní báseň dostal do tisku, jakoby to byl překlad z němčiny – záliba v podvodech, v tajuplnostech, plagiátorství. Montážní postupy tvorby. Ale významně se zasloužil o NM v jeho počátcích. Vlastenectví aktivní, kontakty se Slovany, pracovitý, houževnatý, obětavý.
Ale podle jiných teorií (K. Krejčí) mohly rukopisy vzniknout někdy mezi předpokládanou dobou, do níž patří, a rokem 1817, kdy byl první z nich nalezen.
Nálezy rukopisů:
Píseň pod Vyšehradem – 1816 ji nalezl J. Linda, svědkem byl jeho bytný F. Mandl, u něhož bydlel s V. Hankou
Rukopis Královédvorský – 16. září 1817 V. Hanka navštívil známé ve Dvoře Králové nad Labem – V. Hanka v doprovodu tří dospělých a jednoho chlapce, pod vedením kostelníka šel do sklepa v kostelní věži děkanského kostela sv. Jana Křtitele - zkoumali staré šípy a podívali se i na knihy, vypadly ven pergameny – i Rukopis Královédvorský – jsou o tom protokoly. A svědectví se rozcházejí i v počtu osob, jediné, na čem se všechna očitá svědectví shodují, je že tam byl Hanka a kaplan Borč.
Rukopis Zelenohorský – 1817, Zelená Hora u Nepomuku – Josef Kovář, důchodní Colloredo- Mansfelda nalezl ve sklepě špinavý rukopis – Libušin soud. Poslal ho anonymně do muzea, aby si neuškodil u svého německého zaměstnavatele. Na zámku působil Hankův dobrý známý malíř a restaurátor František Horčička (byl Hankovi za svědka na svatbě), možná se podílel i na výrobě falz (restaurátorské kompetence)
1819 – nalezena Milostní píseň krále Václava – nálezcem byl J.W. Zimmermann – blízký přítel Hankův – krycí falzum, jakoby dokládalo pravost RKZ
Hanka – sklony k padělání, připisování apod., náchylnost k podvodům a Václav Alois Svoboda
Argumentace:
Gramatický a lingvistický rozbor: gramatika vychází z představ, které vytvořil Dobrovský na přelomu 18. a 19. Stol., užívání slova tábor, které vzniklo po r. 1420, kotel, lesní roh – v Čechách známy až v 17. stol., výrazy z ruštiny a slovinštiny, přejaté v obrození.
Historický rozbor – přílišná demokratičnost a svobodomyslnost odpovídající vlivu Francouzské revoluce, texty nenavazují na nic, nic na
Paleografický rozbor – v iniciálách řada chyb oproti středověkému úzu, složité chemické rozbory, zjištěno, že jde o palimpsest, tj. již použitý a vyčištěný pergamen, iniciály neodpovídají středověkým technikám, rozbory inkoustu.
Důsledky objevu a publikace RKZ: popularizace české kultury, reakce umělců, ale až přílišná kritika vedla k podezírání i pravých děl.
Průběh diskusí:
1886- časopis Atheneum, jehož redaktorem byl TGM, otiskl v únoru článek J. Gebauera s dovětkem Masaryka. 1858 – Hankův proces, žaloval německý list za zpochybňování pravosti RKZ, od té doby každá pochybnost chápána jako německý útok- případ Ant. Vašek, vyobcován ze společnosti. Nekritický vztah ke všemu, co bylo české. Protiněmecký šovinismus + antisemitismus. Potřeba konečně vyšetřit, jak se to s RKZ má. Šlo o nastolení pravidel moderní vědy. Masaryk zdůrazňuje mravní hledisko- národu se pomáhá lží. Gebauer řešil vědecký problém, Masaryk bojoval proti nekritickému vlastenectví, proto byl pro obhájce nepřijatelnější než Gebauer. Rozkol mezi vědci. Vložil se do toho tisk. Historické námitky – prof. Goll, 1886 vydává vl. nákladem Historický rozbor básní Rukopisu Královédvorského…
Argumentace paleografická, chemické rozbory….
(Ivanovova kniha je velmi podrobná, nabízí značné množství detailů i rozporů o tom, jak byla celá záležitost prezentována oficiálním místům i veřejnosti.)
Literatura
Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí 6, Baronet-Via facti, Praha 1997
Miroslav Ivanov: Tajemství RKZ, Mladá fronta, Praha 1969
J. Karlík a V. Seykora (ed.): Rukopis Královédvorský a Rukopis Zelenohorský. Jubilejní vydání, Rukopisný fond vědecký, Praha 1936
Karel Engelmüller, dramatik, kritik a překladatel, 1935
… za dlouhou dobu padesáti let otázka pravosti rukopisu Královédvorské a Zelenohorského definitivně vyřešena nebyla. Dokud se tak nestane, je nutno, abychom k těmto památkám přistupovali jako k vzácnému národnímu klenotu s bezmeznou úctou a hlubokou láskou…
Prof. Dr. Václav Flajšhans, 1935
Osobními útoky a skandalizováním nejlepších mužů národa, počínajíc Dobrovským a Pekařem nekonče, se ovšem nevyvrátí nic…
Rektor Karlovy univerzity G. Friedrich, 1935
Začátek bojů o pravost RKZ před padesáti lety pokládám za krásný projev odhodlání státi při poznané pravdě, i když se trpce a těžce dotýká našich citů…
Kritik a dramatik Jaroslav Hilbert, 1935
Otázka pravosti či nepravosti RK jest dnes naprosto zpolitizována. Sledujete-li bádání pro, jste politický podezřelý – o tom, že jste hlupák ani nemluvě.
Autor publikací o pravosti RKZ František Kolda, 1935
Výsledky padesáti let bojů o RKZ jsou potěšitelné v tom, že jsou dnes vyvráceny všechny závažné námitky odpůrců pravosti.
Prof. Dr. Matyáš Murko, 1935
…trvám na svém názoru, že Rukopisy vedle všeho dobrého udělaly velmi mnoho škody české a slovanské vědě i umění v minulosti a ještě více v době nynější; lituji vždy, že národní hnutí tratí marně čas, energii a peníze na ztracenou věc.
Prof. dr. Arne Novák literární vědec 1935
…oba Rukopisy jsou vynikající díla novočeského básnictví nevšední hodnoty umělecké, která na náš duchovní život měla vliv dalekosáhlý a jichž ze své kultury nemůžeme oddisputovati. O jejich novodobém původě promluvila věda po mém soudu slovo definitivní, na němž nic měniti nelze.
Prof. Dr. Josef Pekař, historik 1935
Skutečnost, že RZ a RK jsou novodobé padělky, je prokázáno dosavadním šetřením mimo všechnu pochybnost. Přesto, že jde o padělky, náleží jim důležité místo v českém vývoji dušením a jeho literární tvorbě v době romantismu…
Dr. Václav Perek, zakladatel Čs. společnosti rukopisné, 1935
Předůležitým výsledkem právě uplynulého padesátiletí bojů o pravost Rukopisů KZ jest, že se potvrdilo mínění vůdce národa dra Riegra….
Dr. V. Šimák, 1935
… jest zcela zbytečno, aby bylo dále bádáno o pravosti RKZ, neboť česká věda dokázala už dávno, že jsou dílem XIX. Století. V tom ještě mezi odborníky jednosvorný souhlas.
Prof. dr. J. Šusta, historik 1935
Otázka podvrženosti RKZ jest podle mého přesvědčení rozřešena zcela definitivně, aspoň pro toho, kdo k ní přistupuje bez předsudků a s odborným vzděláním, nutným pro poznávání dějin středověkých a jejich památek… Přetřásání věci té v prostředí odborně nepřipraveném nebo jen planým zdáním odbornosti se krášlícím mám za škodlivé, zvláště děje-li se ve službách politických stranictev, ctižádosti a animosit dneška.
Davoruin Žunkovič, autor četných publikací o pravosti RKZ, 1935
Na Váš dotaz sděluji, že je pravost RKZ v právě uplynulém padesátiletí bojů o pravost RKZ pozitivně a definitivně rozřešena.
Vzdělávací oblast
Historie, výtvarná výchova
Téma
Města se mění a mění se i architektura. Proměny měst jsou dány proměnami života a techniky, zavedením nového typu dopravy vznikají nové stavby na místě starých (vlaková doprava a stavba nádraží), změny životního stylu vedou k budování sportovišť. Architektura tyto změny reflektuje, ale také se mění novými stavebními technologiemi a materiály.
Látka
Praha se z malého a bezvýznamného města proměňovala ve velkoměsto od druhé poloviny 19. století do konce 30. let století 20. Od novoklasicismu (Národní divadlo, Národní muzeum, Rudolfinum) dospěla na přelomu letopočtu k asanaci nejen židovského města, ale i částí Malé strany a Starého města. Došla k secesi (Obecní dům, Hlavní nádraží) a pak i jako jediné město v Evropě ke kubismu v architektuře (Dům u Černé Matky Boží). Tento proces dovršil v meziválečném období funkcionalismus, založený jak název napovídá na zdůrazněné funkčnosti stavby, jejího exteriéru i vnitřního členění. Vytváření velkoměsta dovršilo ve 20. letech 20. století spojení se satelitními městy v jeden celek.
Tento námět lze propojit s námětem Praha 1900, který se zabývá v první řadě změnami infrastruktur a od nich odvozenými proměnami života Pražanů.
Literatura
Zdeněk Lukeš: Stavby a architekti pohledem Zdeňka Lukeše, Nakladatelství LN, Praha 2013 (1. část) a 2017 (2. část)
Vilém Mrštík: Bestia triumphans, 1897, dostupné z http://kramerius.mlp.cz/kramerius
Pražská asanace, Muzeum hl. m. Prahy, Praha 1993
Tomáš Vlček: Praha 1900, Panorama, Praha 1986
Vzdělávací oblast
Zhruba tisíc let po založení Prahy se město začíná měnit ve velkoměsto. Doba ohraničená Zemskou jubilejní výstavou 1891 a začátkem 1. světové války se v Praze vyznačuje množstvím změn a podnětů i možností, přístupů a aktivit. Technika: tramvaje, osvětlení; zábava a volný čas. Mění se život Pražanů.
Témata
Ochrana tradic nebo modernizace? Mění se každodenní život zavedením elektrické tramvaje a osvětlením, mění se trávení volného času novými možnostmi vycházek, vzniku sportovních zařízení, kinematografem, mění se vědecký a umělecký život.
Proměny města, průmysl
V letech 1890 – 1914 se z Prahy se stává velkoměsto, elektrická tramvaj, osvětlení. Aglomerace Měst Pražských a měst satelitních, kde vyrůstají velké zóny průmyslu, kromě Karlína a Smíchova, kde se průmysl rozvíjel už dříve, vznikají továrny v dalších lokalitách – Libeň, Bubny, Holešovice, Vysočany Zejména železářský průmysl má význam celoevropský – Ringoferovka, Kolben, Daněk Českomoravská – strojírenská výroba, tramvaje, vagony, Křižíkova továrna.
V Pražských městech není pro rozvoj prostor, proto sílí snahy o vytvoření Velké Prahy (realizováno až ve 20. letech).
Architektura
Bludiště směrů a přístupů, střetání a spojování starého s novým, modernizace versus ochrana tradic, vznik Klubu Za starou Prahu 1900, Vilém Mrští: Bestia truiumphans k asanaci ghetta, pak ještě asanace Na Františku, Petrská čtvrť, okolí Prašné brány, část Nového Města – od ND k Vyšehradu, likvidace starého Podskalí
Budování kanalizační a vodovodní sítě, změna v podmínkách bydlení a hygieně.
Mosty Hlávkův, Legií aj. Čechův most, který nikam nevede, ale je elegantní, Regulace řeky
Zeleň, plovárny, sportovní hřiště – Letná, Sparta a Slávia, přírodní motivy na stavbách¨
Architektura inženýrská, struktury, železo, spojené estetiky a konstrukce, ale také prvky folklorní
Přestavba v centru i v okrajových čtvrtích,
Činžáky i vily v kopcích – Hřebenka, Malvazinky, Santoška, Bubeneč
Centrum – Příkopy, Václavské nám., pomník Palackého a Husův
vybudováno Hlavní nádraží, Obecní dům, vznikl ojedinělý kubismus v architektuře.
Smíchov – tržnice. Národní dům
Velmi rychlý růst Vinohrad – sv. Ludmila, Divadlo, Národní dům, náměstí Míru
Banky, spořitelny a další podobné budovy – Příkopy
Architekti: Osvald Polívka 1859 – 1931, Antonín Balšánek – 1865 – 1921, Josef Fanta 1856 – 1954 Josef Chochol 1880 – 1956
Výstavy a jejich vliv na rozvoj Prahy
1891 – Zemská jubilejní výstava: vybudování výstaviště, Průmyslový palác, 140 stavebních objektů, František Křižík (světelná fontána), civilizační vymoženosti + kulturní tradice, montované železné konstrukce, vybudování Petřínské rozhledny (vliv Eiffelovky)
1895 – Národopisná výstava – zrcadlové bludiště
1898 – Výstava architektury a inženýrství – Marolodovo panoráma bitvy u Lipan, Kříženeckého kinematograf, iluzivní chápání skutečnosti.
V tomto období se Praha radikálně změnila – zavedeny tramvaje, veřejné osvětlení, Vliv výstavy a přesun některých objektů do veřejného prostoru natrvalo: Petřínská rozhledna s lanovkou, bludiště, Marodovo panoráma.
Sport
Na Letné vzniká fotbalový stadion – Sparta a Slávie, podmínky pro atletiku, vznik plováren na Vltavě.
Kinematografie:
Promítání v různých sálech, zejm. v restauracích, stálé kino v Karlově ulici, Počátku filmu v Praze – nejdříve v různých hotelech a jiných budovách a sálech - německé, francouzské, anglické podniky –
Jan Kříženecký – Výstava architektury a inženýrství
Natočil aktuální filmy – minutové
Viktor Ponrepo - první stálé kino pravidelně hrající, Karlova ulice, U modré štiky
Literatura:
Tomáš Vlček: Praha 1900, Panorama 1986
Toulky českou minulostí 13,
Vzdělávací oblast
Historie
Téma
První světová válka překvapila svět, přinesla potíže i tragédie dosud neznámé - obrovské ztráty na životech, nejen ve válce, ale také kvůli Španělské chřipce, doživotní invalidy, způsobila chaos v zásobování, potlačení i těch svobod, které v habsburské říši existovaly… Ale přesto přinesla i pozitiva, změny ve stylu života, emancipaci žen, změny v oblékání, v politice vznik samostatného Československa i řady dalších států – následovníků Rakousko-Uherska.
Látka
Český odpor proti válce měl za následek věznění politiků – antimilitaristů, soudy a protirakouské výroky, odsouzení Kramáře a Rašína původně k smrti, zrušení velkého množství novin a časopisů. Drahota, nedostatek potravin, i po zavedení lístků od dubna 1915, obrovské fronty, černý obchod. Organizovaný odboj – Maffie – politici, umělci – Ema Destinová, Jar. Kvapil aj. - Literatura – působení čes. spisovatelů ve válce a v legiích – J. Hašek, R. Medek, Fr. Langer – legionářská literatura. Katolická církev – podpora Habsburků, odpor lidí proti tomu, církev považována za kolaboranta, proto vystupování z církve na konci války. Válka ovlivnila rodinný a manželský život a tradiční rodinné vzorce – ženy dokázaly zastat domácnost i zaměstnání. Změna v námluvách – mladíci se začínali napřed ptát své vyvolené, až pak jejích rodičů. Muži na frontě, nevěry, rozvody. Vliv na studium žen. Péče o vdovy a sirotky. Zjednodušené oblékání, místo šněrovaček živůtky, zkrácená délka sukní, jednodušší účesy.
Literatura
František Čapka: Historia populi, CERM, Brno 2018
Petr Hora-Hořejš - Zdeněk Volný: Toulky českou minulostí 14, Via facti, Praha 2016
Marie Michlová: Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914 – 1918, Čas, Řitka 2013
Vzdělávací oblast
Historie emancipace žen
Témata
Rovnost obou pohlaví pokud jde o schopnosti studijní a pracovní, změna pohledu na ženu obecně, posun od představy její nedostatečnosti, nesamostatnosti a podřízenosti muži, k samostatné osobnosti plně kompetentní v oblasti osobnostní i pracovní. Vliv válečných poměrů na pracovní zrovnoprávnění žen a posléze i na zavedení volebního práva žen.
Cílová skupina
Studenti středních škol
Látka
Vznik a vývoj dívčího vzdělání v Českých zemích
Vliv válečných poměrů na emancipaci žen:
Literatura
Michaela Koželuhová: Ženská otázka za první světové války,
dostupné z http//1914-1918.npmk.cz/node/81
tam též bibliografie
Vzdělávací oblast
Historie 20. století, dějiny literatury, občanská výchova, demokracie a totalita
Téma:
Ohniskem projektu je různorodost osudů členů relativně kompaktní skupiny intelektuálů První republiky – spisovatelů, výtvarníků, vysokoškolských pedagogů, publicistů, politiků. Změna politických poměrů vedla u některých k emigraci, k smrti v koncentračních táborech, k podezření z kolaborace, a podle toho se pak také vyvíjely jejich osudy v letech 1954 – 148 a po Únoru, kdy byli potlačování jedinci např. pro účast v legiích (Frant. Langer aj.)
Osobnosti
Karel Čapek – zemřel v prosinci 1938 uštván politickými protivníky
Josef Čapek – zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře
Vladislav Vančura – zastřelen za Heydrichiády
Karel Poláček - zemřel v lednu 1945 v koncentračním táboře
Jan Masaryk - za války v emigraci v Londýně, po r. 1945 ministr zahraničí, zemřel v březnu 1948 za nevyjasněných okolností (vražda nebo sebevražda)
Josef Šusta – po válce neoprávněně obviněn z kolaborace, skončil sebevraždou v r. 1945
Ferdinand Peroutka, přežil koncentrační tábor, po roce 1948 emigroval, působil ve Svobodné Evropě
František Kubka – za války pracovníkem ministerstva školství, po válce ministerstva informací, od r. 1940 spisovatel ve volném povolání, 1954 zasloužilý umělec,
František Langer – za války v Londýně, 1947 národní umělec, po roce 1948 jeho dílo potlačováno, ne zakázáno, ale zřídka vydáváno
Václav Rabas - 2. světovou válku přečkal v rodném kraji (Krušovice, Rakovník), 1945 národní umělec
Nejde o monografie jednotlivých osobností, ale právě jen o důvody a průběh jejich osudů za protektorátu a po válce (viz jednotlivá hesla Wikipedie)
Literatura:
Ludmila Vančurová: Dvacet šest krásných let, Čs. spisovatel 1967
Alena Hájková: Knížka o Karlu Poláčkovi, Academia 1999
Pavel Kosatík – Michal Kolář: Jan Masaryk – Skutečný příběh, Mladá fronta 1998
Jiří Lach: Životní osudy historika Josefa Šusty, in: Jos. Šusta: Dvě knihy českých dějin II., Argo 2002
Pavel Kosatík: Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938-1978), Mladá fronta 2011
Anna Kalátová: František Kubka, PedFak UK 2010 – on line
Vzdělávací oblast
Dějepis, občanská výchova .
Téma
Vzestupy a pády, střídání charakteru města: v počátku rychlý rozvoj a bohatství, soustředění intelektuální elity; úpadek, ale objevení uranu a radonového pramenu v dole Svornost; objev radia a polonia a jáchymovského smolince; založení lázní; 50. léta 20. století – uran pro SSSR, koncentráky a „jáchymovské peklo“; současnost – zchátralé město + prosperující lázně.
Založení
V roce 1516 byl otevřen první stříbrný důl, kolem nějž vzniklo město St. Joachimsthal. Zakladatelem dolu byl hrabě Štěpán Šlik; záhy vznikla u dolu mincovna, kde se razily stříbrné joachimsthalery – thalery – tolary (a odtud dolary). Důl přivedl do města horníky, zejména z krátce před tím zrušených dolů na německé straně Krušných hor. Během pár desítek let se 18 tisíci obyvateli stalo z Jáchymova druhé největší město v Čechách. Kromě horníků přišli do města i vzdělanci, v 16. století k nim patřil Georgius Agricola (vl. jménem Bauer), městský lékař a autor knih o hornictví, iniciátor vybudování odborné báňské školy (zal. až 1716). Další významnou osobností byl Jan Mathesius, žák Lutherův, rektor jáchymovské latinské školy a později i kazatel. Angažoval se i ve sporech Šliků s králem Ferdinandem o ovládnutí mincovny.
Jádrem této části projektu je život Mathesiův – studium ve Wittenbergu, kontakt s Lutherem a Lutherovy myšlenky; jáchymovská latinská škola, která provozovala divadelní hry studentů; Mathesiova hornická kázání; jeho žena a děti, z nichž tři zemřely; účast ve sporu Šliků s Ferdinandem; setkání s Argicolou; úmrtí po nedělním kázání ve věku 61 let. Životopis viz O. Ježek: Zápisník jáchymovského kronikáře – části Fortitudio assum I – XII.
Objev
Po prudkém vzestupu v 16. století následoval pozvolný úpadek, související s poklesem poptávky po stříbru. Město bylo postiženo morem a v roce 1613 mělo už jen něco přes 500 obyvatel. Od 17. století probíhala katolizace města dosud luteránského, uzavřena latinská škola. V dole Svornost v roce 1864 vytryskl mohutný pramen radonové vody, která v první fázi důl zatopila a způsobila katastrofu. Její objevení ale znamenalo lázeňskou budoucnost města. Těžil se kobalt a uran na výrobu barev. Rostl průmysl v městě, ale roku 1873 byl Jáchymov zničen požárem. V 90. letech 19. století darovala rakouská vláda tuny vytěžené hlušiny - smolince francouzské fyzičce polského původu Marii Curie – Sklodowské, která z nich vytěžila rádium a polonium a založila tak obor radiologie. Už v 19. století se v domě pekaře Khuna pacienti léčili v radonové vodě dopravované ve štoudvích. První radioaktivní lázně světa byly v Jáchymově otevřeny v roce 1906, v současné době se v několika léčebnách léčí tisíce pacientů s nemocemi pohybového ústrojí nejen z ČR, ale i dalších zemí, v první řadě z Německa, Ruska, arabských zemí a dalších.
Uran
V období po Mnichovu se Jáchymov stal součástí Třetí říše a uran zde vytěžený byl základem pokusů nacistů o sestrojení atomové bomby (USA využily uran z Konga). Bezprostředně po roce 1945 byla uzavřena smlouva mezi ČSR a SSSR o těžbě a dodávkách uranu. R.1946 ve třech dolech pracovalo 300 horníků, ale jejich počet se zvyšoval až na desetitisíce, přicházeli havíři z nejrůznějších míst republiky, v dolech pracovali i váleční zajatci, které po roce 1948 nahrazovali vězni, v první řadě političtí (asi třetina ze 40 tisíc zaměstnanců dolů).
Východiskem aktivit je život v lágrech, „jáchymovské peklo“, život v nejznámějším lágru Mariánská a osudy tohoto místa (původně poustevna, pak klášter, zbořený v r. 1956). V 50. letech byla zrušena železniční trať z Ostrova, těžba byla ukončena r. 1962.
Současnost
Město má v současné době asi 3000 obyvatel, měšťanské renesanční domy na náměstí jsou z větší části zabedněné, protože obsahují radon a rekonstrukce by byla příliš nákladná, cestu na Boží Dar a na přechod do Německa lemují vietnamské obchody s trpaslíky… jen lázně vzkvétají, k 100. výročí založení kompletní rekonstrukce.
Literatura
Eve Curie: Madame Curie
Oldřich Ježek: Jáchymov.
Oldřich Ježek: Jáchymov – Od stříbrných dolů k radonovým lázním
Oldřich Ježek: Zápisník jáchymovského kronikáře
Prof. Eva Machková
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.