Galerie

Nejdelší tradici a nejsoustavnější lektorskou činnost spojovanou s postupy dramatické výchovy má pražská Národní galerie. Zařazujeme záznam lekce, která probíhala v rámci výstavy Zákon cesty čínského výtvarníka a disidenta Aj Wej - weje. Aj Wej-wej se narodil r. 1957, pro svou poolitickou činnost a boj za lidská práva byl v roce 2011 vězněn. Výstava v Praze probíhala od března 2017 do ledna 2018.

Kniha Richarda Adamse Daleká cesta za domovem poskytla autorkám motivy korespondující s výtvarníkovými díly týkajícími se lidských práv migrantů. Knížka však nabízí pro dramaticou výýchovu i další témata, zejména kontrastu demokratického uspořádání party Lískáčovy s kolonií divokých králíků, kterou si udržuje farmář jako rezervoár jatečních králíků, i s autoritativně a totalitně vedenou kolonií generála Čistce.

Na cestě

Barbora Šupová, Dora Bouzková, Olga Pětivoká

Národní galerie v Praze

Cílová skupina: předškolní děti, 1. stupeň ZŠ

Anotace: Jaké je asi opustit domov a odejít do jiné země? Vydáme se na cestu společně s králíky z knihy Richarda Adamse a doprovodíme je na jejich daleké cestě za domovem. Zažijeme různá dobrodružství a uslyšíme neuvěřitelné příběhy. Zkusíme zjistit, co je pro nás domov a jestli se nám vejde do batůžku.

Cíl: Zážitkový program pro děti otevírá problematiku migrace a základních lidských potřeb, které jsou s ní spojené. Hlavním tématem programu je cesta – opouštění domova, dobrodružství a znovunalézání místa pro život.

Literatura: Richard Adams, Daleká cesta za domovem

Výtvarník: Aj Wej-wej: Zákon cesty

Délka programu: 90 min

Scénář:

Velká králičí porada expozice 15 minut (AWW Slunečnicová semínka)

Lektor s dětmi sedí v kroužku, představí program, co nás čeká.

Jak jste sem přijeli? Kdo z vás byl někdy na cestě více než hodinu/pět hodin/dva dny?

Mohou cestovat i zvířata? Proč to dělají? Úvod do knihy/příběhu Daleká cesta za domovem.

Vytvoření jmenovek králíků – každý účastník bude představovat jednoho z králíků, ti se jmenují podle toho, co kolem sebe vidí – tedy věcí z přírody (Lískáč, Ořech, List apod.)
Debata: lektor pozve všechny děti/králíky na velkou králičí poradu. Situace je taková, že musíme odejít, hrozí nám nebezpečí, i lidé odcházejí, navíc se zdál strašný sen (ukázka z knihy: temný sen o neznámém nebezpečí), dále se na mýtině objevila cedule o chystané novostavbě na našem palouku. Proč odejít z našich nor? Proč zůstat? Hlasování. Diskuze je vedena k rozhodnutí odejít do neznáma.

Cíl: Úvod do příběhu, evokace situace opouštění domova.

Balení na cestu ateliér 20 minut

Než odejdeme, musíme si zabalit věci na cestu.
Budeme balit jedno společné zavazadlo. Je třeba vybrat z předložených předmětů ty, které by se nám mohly hodit, abychom zavazadlo ale taky unesli.
V ateliéru jsou rozmístěny předměty, které je možno vzít s sebou na cestu. Každý si vybere jeden, který uloží do společného zavazadla.
Zavazadlo zvážíme, nesmí vážit více než 3 kg.
Kolik potřebujeme vody? Jídla? Bez čeho se můžeme obejít? Nevíme, jak dlouho budeme na cestě, ani jaké tam bude počasí.
Vezmeme s sebou i starého dědečka králíka? Kdo se o něj postará? (plyšový králík)
Všechny věci zabalíme do ranečku z deky, s nošením se budeme střídat.

Cíl: Spolupráce v kolektivu, diskuze a schopnost argumentace – proč jsem vybral daný předmět a k čemu se nám na cestě může hodit.

Cesta expozice schodiště 10 minut

Abychom se neztratili v neznámé krajině, všichni se drží za jeden provaz, snažíme se pohybovat co nejvíce nenápadně.
Během cesty po schodišti lektor upozorňuje na možná nebezpečí, pracuje s daným prostorem (např. kustod jako liška, plížení po schodech apod.). Zde jsou možné variace – pohyb po fázích, zastavení, pohyb v tichosti – vše směřuje k tomu, abychom nebyli prozrazeni.

Cíl: evokace pocitu strachu, utajení.

Rozcestí hala u pokladen, 10 minut

Lektorka vstoupí do role převaděče, vede s dětmi dialog: ukáže jim cestu jen výměnou za něco, děti jí postupně nabízejí předměty, které si zabalily na cestu.

Cíl: kooperace, navození pocitu manipulace a nespravedlnosti ve vztahu s převaděčem.

Pod člunem, velká dvorana, 10 min

Lektorka upozorňuje na podobnosti naší králičí výpravy a vyobrazení uprchlíků v chodbě.
Převaděč výměnou za další předmět podává informaci, že je čeká dlouhá cesta po moři a všichni že se musí vejít do malého člunu (kruh z látky), do něhož nesmí mimina a starci, děti schovávají dědu-králíka.
Vstup do velké dvorany v úplném tichu, poslech zvuků moře a podplutí pod lodí.
Lektorka-převaděč improvizuje nebezpečí na rozlehlém moři, např. chce je opustit uprostřed ničeho, musejí ji uplatit další věcí apod.
Na závěr cesty v lodi jim lektor-převaděč nabízí „Nové nejlepší místo pro život“ (je to past), děti se rozhodují, zda se vzdají dalších věcí výměnou za nový domov. Nyní převaděč požaduje výměnou za nový domov osobní předměty dětí (mobil, peníze, svetr či např. sponku) a děti opouští.

Cíl: evokace stísněnosti, bezmoci a nejistoty.

Stavba přístřešku prostor u Haly A, 15 minut

Diskuze, králičí porada: nové místo je nehostinné, nechceme zde bydlet celý život, ale už jsme unavení po dlouhé cestě a musíme si odpočinout. Lektorka vede debatu směrem k rozhodnutí postavit si provizorní přístřešek.
Stavba provizorního přístřešku pro všechny králíky z předpřipravených materiálů (noviny, netkaná textílie, izolační fólie) a věcmi ze společného zavazadla.
Všichni účastníci programu se schovají do přístřešku, lektorka čte ukázku z knihy o stesku po domově.
Lektorka uzavře příběh otevřeným koncem: „V tuto chvíli králíky na jejich cestě opustíme.“ Následně vystoupí z role tím, že přilepí svou jmenovku – jmenovku králíka, zvenku na přístřešek, jako zvonek. Ostatní účastníci ji následují.

Cíl: Kooperace, nutnost vystačit si v improvizovaných podmínkách, evokace nejistoty a nespravedlnosti.

Reflexe Velká dvorana, 10 minut

Diskuze u fotografií AWW – vidíte na nich něco, co se podobá tomu, co zažili králíci na jejich cestě?
Představení AWW a jeho práce
Reflexe se soustředí na pocity/emoce dětí z proběhlých aktivit a podobnost se situací uprchlíků.

Cíl: Schopnost vztažení osobní zkušenosti k dílu AWW, schopnost empatie.

Zušky Divadlo