Mýty

Mytologie jakožto příběh trvalé platnosti řeší základní otázky lidského života – vznik světa a člověka; kdo jsme, odkud jsme přišli, kam směřujeme a jaký je smysl lidského bytí; jak co vniklo a kdo to lidem přinesl, čili postava kulturního hrdiny. Mytologie dává poznávat bohy a jiné nadpřirozené osoby i postavy „kulturního hrdiny“, tj. osoby, které přinesly lidstvu pokrok. Takovým kulturním hrdinou je i Prométheus, který je námětem následující lekce. Důležitým námětem mýtů jsou také proměny – proměny lidí, zvířat a rostlin nebo věcí a naopak, proměny situací, do nichž vstupují bohové i lidé. Jsou to otázky, které začínají zajímat děti od předpuberty, když překonají stádium konkrétních operací. Již se zorientovaly ve světě kolem sebe, v rolích, které zastávají lidé i ve vztazích mezi nimi, a začínají se zajímat o širší otázky. Nevysychajícím pramenem mytologických látek jsou Petiškovy Staré řecké báje, které nabízejí základní výběr z pověstí starého Řecka, vhodné už pro děti od deseti let. Řečtí bohové jednají jako lidé a jsou proto srozumitelní. Pro adolescenty pak jsou přístupné a zajímavé také mýty indické a severogermánské, obojí rovněž dostupné. Pro hledání témat mýtů různého druhu a původu je inspirativní knížka Liz Greenové a Juliet Sharman-Burkeové Životní cesta v zrcadle mýtů.

Eva Benešová: Prométheus

Analýza literárního textu Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti

Rozbor děje – zápis dějových linií Prométheus chodí sám po světě • Prométheus vytváří sochu člověka • Prométheus učí své stvořené lidi dovednostem • Zeus žádá od lidí obětování se • Prométheus připravuje lest na Dia • Zeus vybírá oběť bohům • Zeus bere lidem oheň za Prométheovu lest • Lidé ztrácí oheň • Prométheus „krade“ pro své lidi oheň z Olympu • Lidem se navrací oheň • Zeus vymýšlí nový trest za „krádež“ • Héfaistos tvoří sochu dívky • Bohové rozdávají dívce dary • Zeus posílá dívku na zem splnit úkol • Dívka přináší skříňku králi Epimétheovi • Epimétheus podléhá zvědavosti • Otvírá skříňku • Nemoci a strasti obchází lidi • Zeus trestá Prométhea • Prométheus přijímá trest a neprosí boha o milost • Hérakles osvobozuje Prométhea • Zeus se smiřuje s Héraklovým činem • Prométheus nosí prsten, jako znamení – připoutání ke skále • Dnes lidé nosí prsten
Stavba příběhu – Příběh je velmi členitý a složitý. Prostupuje jím několik témat, a proto budu posuzovat stavbu příběhu podle jednotlivých témat. Téma: moc v tajemné skříňce
Expozice – Héfaistos tvoří dívku na přání boha Dia, která má posloužit jeho pomstě. Na hoře Olymp řečtí bohové dávají dívce dary a vlastnosti. Bůh Zeus pojmenovává dívku Pandorou a dává jí do rukou skříňku, kterou má odnést na zem králi Epimétheovi.
Vznik akce – Dívka přichází ke králi Epimétheovi a nabízí mu dar od bohů v podobě skříňky. Král neví, zda má přijmout dar a skříňku otevřít. Děti radí králi samy za sebe, zda má skříňku otevřít či ne.
Kolize – Epimétheova zvědavost je velká. Otevírá skříňku a z ní vycházejí strasti a nemoci na všechen lid. Pandora se lekne a zavře skříňku a s ní i naději, která v ní byla.
Vrchol – krize – kolem lidských obydlí obchází smrt a nemoc. Lidé si nevědí rady, co dělat. Zdá se, že už nemůže nikdo pomoci. Jediný kdo snad by mohl pomoci je Prométheus.
Peripetie – Bůh Zeus uvězňuje Prométhea na skálu, kde čeká na své utrpení v podobě orla, který se živí jeho masem. Prométheus neprosí o milost a trpí za všechen lid.
Katarze – Prométheus dostává svobodu od Hérakla, syna Dia, a na památku připoutání ke skále musí nosit prsten z kamenem z této skály. Prométheus se nikdy bohům nepokořil a vždy stál na straně lidí.
Uvědomění si žánru: Jedná se o mýtus. Je důležité si uvědomit, že v mýtech je skutečnost vysvětlována jako důsledek projevů fantastických bytostí a sil a s tím také do práce s tímto žánrem jít. Pro dramatickou výchovu nabízí však tento žánr bohatou škálu témat a řadu zajímavých rolí (postavy bohů, hrdinů i obyčejných lidí). Dále nabízí zajímavé prostředí, nadpřirozeno. Jedná se o fiktivní příběh, jejichž prostřednictvím lze zkoumat témata a vztahy současné.
Postavy V tomto příběhu vystupují Prométheus (polobůh, jako hlavní hrdina, který se nepokoří bohům a bojuje za své lidi), Zeus (usiluje o nadvládu nad všemi bytostmi, chce pokoru od lidí a Prométhea) a ostatní řečtí bohové, lidé, (které stvořil Prométheus), Pandora (dívka stvořená bohy, která přináší skříňku a netuší jaké zlo přináší), král Epimétheus (polobůh a bratr Prométhea, který podléhá své zvědavosti a uvrhne na sebe a ostatní lid trest Dia, který vychází ze skříňky), Hérakles (polobůh, syn boha Dia a zachránce Prométhea), Orel (pták, který se živí Prométheovým masem)

Témata: pro skupinu

samota
co to znamená nebýt sám
lest se nevyplácí, každý na ni doplatí
krást se nemá, ale...
oheň, taková maličkost?
moc v tajemné skřínce
samota je věčná
odkaz dnešku
vztah mezi Diem a Prométheem
tajemná skříňka a velká tíha s ní spojená
patřit k někomu
odkaz prstenu pro děti do roku 2004

Hodina dramatické výchovy Třída: 4., dvě hodiny (spojené) – 90 minut Počet: 20 dětí menší zkušenost s dramatickou výchovou prostor: třída s kobercem - dostatečný prostor pomůcky: arch papíru, fixy, šátky, kartičky se jmény řeckých bohů a kartičky s dovednostmi,
kniha – Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky, skříňka a tři ruličky papíru
s textem cíle pro děti: Výchovné cíle: uvědomit si jaké dopady může mít lest poradit v rámci svého přesvědčení snažit se spolupracovat ve dvojicích a skupinách spolehnout se na druhého i sám na sebe komunikovat beze slov Vzdělávací cíle: • seznámit se s literárním textem o Prométheovi • seznámit se s příběhem pomocí metod dramatické výchovy • osvojit si jména řeckých Bohů • dokázat nají v textu spojitost a rozdílnost s dnešní dobou • seznámit se s mýtem Cíle z hlediska dramatické výchovy: • seznámit se s novými metodami a technikami dramatické výchovy • připravit se na živé obrazy • připravit se na změny v živých obrazech • udržet štronzo v živých obrazech Průběh lekce I. Téma: Samota Na začátku lekce se děti v brainstormingu vyjadřují k tomu, co pro ne znamená samota a následuje chůze prostorem s představou, že každý je na světě zcela sám (boční vedení). V návaznosti na to se děti seznamují s látkou příběhu o Prométheovi. II. Téma: co to znamená nebýt sám?

Sochy - Prométheus má za úkol vytvořit (vysochat) z dítěte-hmoty nového člověka. Na hudbu sochy ožívají, učí se dovednostem důležitým ro život- III. Téma: lest se nevyplácí, každý na ni doplatí.
Čtení – Zeus kritizuje Prométhea, že naučil jsi lidi pracovat a myslit, ale nenaučil je jak mají ctít bohy. „Jdi k lidem a řekni jim, aby nám obětovali, nebo je stihne náš hněv“. „Lidé budou přinášet bohům oběti,“ odpověděl Prométheus, „ale ty, Die, si přijď vybrat, co mají obětovat.“ co mohl dříve ve Starém Řecku člověk obětovat? A co znamená podle nich oběť dnes? Rozhodl se, že vezme lidem oheň, na kterém pekli to maso, které si nechávali. A tak se stalo.“ Výsledkem bylo, že Zeus lidem odebral oheň. IV. Téma: oheň, taková maličkost? Živé obrazy- - co znamená oheň pro rodinu. Vyprávění jak Prométheus se ale nedal. Viděl, jak jeho lidé trpí a na na Olympu našel věčný božský oheň a lidem oheň vrátil. Živé obrazy- jak se změnil život rodin. V. Téma: moc v tajemné skříňce Zeus povolá Hefaista a pověří ho stvořením Pandory a její skřínky. Kolektivní tvorba postavy – bohové Pandoru obdarovávají, od Dia dostává skříňku. Otázky, zda otevřít schránku. Děti odpovídají v roli samy za sebe.. Prométheův bratr skříňku otevřel, vypustil z ní všechny bědy a utrpení. VI. Téma: samota je věčná
Učitelka dovypráví o tom, že vypráví. Co se stalo s Prométheem? Zeus nechal Prométhea přikovat ke skále. Každý den ale k němu přilétal velký orel, který mu trhal z těla játra a živil se jimi. V noci játra Prométheovi vždy dorostla a ráno orel znovu přiletěl. Prométheus hrdě stál a trpěl i za ostatní lidi. Takto by trpěl po celý svůj život. Jednou však ho spatřil Herakles, a Zastřelil orla a Prométhea vysvobodil a dal mu svobodu. Aby se ale splnila kletba Dia a Zeus se s vysvobozením Prométhea smířil, musel Prométheus do konce své smrti nosit železný prsten, v němž byl zachycen kousek kamene ze skály, ke které byl připoután. A od těch dob nosí lidé prsteny s kamenem.
Reflexe a hodnocení celé hodiny, jednotlivých cvičení. Následně povídáni o tom, co se dnešní hodinou naučily, co si odnesly.

Na této lekci je důležitá úvodní analýza textu, proto také je záznam lekce zhuštěn a zkrácen, takže vazba na analýzu je zřetelnější. Analýza se zabývá vším, co hraje roli v přípravě látky pro dramatickou činnost a co učitel zvažuje ze dvou hledisek: co ponechat, případně rozšířit a zvýraznit a co vypustit. Důležité je, že Eva Benešová v analýze děje uvádí slovesa, vyjadřující jednání Prométhea, což odpovídá na otázku, zda látka je vhodná pro dramatické zapracování, neboť jednání je základem dramatu. Alespoň začínající učitel by si měl analýzu takto rozepsat. Už pouhý fakt jednání postav nebo hlavní postavy, je podstatnou odpovědí na otázku, zda je výběr správný a realizovatelný. Rozbor je také velmi důležitý u složitějších nebo rozsáhlejších předloh.

Tyto žánry a okruhy literatury mají pro dramatiku velmi důležitou vlastnost, spočívající v tom, že jsou „akční“ v pravém slova smyslu, tj. že sdělují nikoli úvahami a psychologií, ale jednáním postav. Proto jsou poměrně snadno transformovatelné z prózy do dramatiky, i když samozřejmě prakticky vždy je při zpracování pro lekce a dílny třeba něco redukovat a něco zase rozšířit. Kromě Berony se v praxi studentů KVD osvědčily i další pohádky, v největším rozsahu a s důrazem na téma je to blok lekcí v ZUŠ Proměny pohádkového motivu v různých kulturách Lenky Kohoutové. Tématem bylo neobvyklé, „divné“, „postižené“ dítě. Látku tvořily čtyři pohádky, dvě evropské, dvě asijské: český Paleček, dítě miniaturní, francouzská pohádka Princ Chocholouš Charlese Perraulta, příběh mimořádně ošklivého prince, v němž se řeší otázky krásy/ošklivosti v porovnání a různou mírou inteligence a různými vlastnostmi. Indická pohádka Princezna Pomeranč a vietnamský Kokos vyprávějí o dětech, které se narodily v podobě ovoce a ořechu. Montáž kratších příběhů umožňuje nejen z různých hledisek řešit otázku fyzické odlišnosti, ale současně uvádět děti do různých kultur. Vedle lekcí a dílen na téma Tří medvědů a babky Chňapky Pavla Šruta nebo Brémských muzikantů a Červené Karkulky s malými dětmi, předškolními a prvňáčky, se realizovala jedna africká pohádka a jedna indiánská, a Dvanáct měsíčků v anglickém překladu jako látka pro angličtinu ve 4. třídě. Mimořádný byl počin Kláry Fidlerové, která na střední pedagogické škole v prvním ročníku se studentkami uplatnila Šípkovou Růženku jako příběh o odpovědnosti rodičů za svízele, které nevědomky způsobí dceři, ale také jako příběh role dospívající dívky, která čeká na „vysvobození“ partnerem – témata týkající se jak věku studentek, tak jejich budoucí profese. I pověsti poskytly řadu možností, i když většinou měly zdroj ipůsobení spíše lokální: O prokletí Votic jako součást aktivit příměstského týbora a historie písně Ó Velvary v dílně nazvané Za ztracenými tolary - o historické události, léta se táhnoucím soudním sporu, ozvláštněném prvky pověsti. V Českých Budějovicích to byla místní pověst O statečné jeptišce. Další osvědčivší se titul je Golem, v toto případě z Petiškovy knížky pověstí z pražského židovského města (příběh Golema lze najít skoro v každé knize pověstí, zejména pražských). Do žánru pověsti patří i Rozsudky soudce Óoky, historické postavy japonské historie, která svými nekonvenčními rozsudky budila a dodnes budí zájem. Základem dílen se staly i mytologické a rytířské příběhy: španělský hrdina Cid, příběhy krále Artuše, Tristan a Izolda. Publikací z této oblasti je v knihovnách knihkupectví i antikvariátech opravdu dost, a v různých knížečkách a sešitcích vydaných v místě se také pár najde. A samozřejmě řecká mytologie. Skylla a Mínos a Orfesus v interpretaci Publia Ovidia Nasa doplněný indickým příběhem z Mahábháraty nazvaý Sávitrí. Ovidius je plný příběhů stále aktuálních, zejména pro dospívající.

Malé žánry lidové slovesnosti Autorská literatura