Spravedlnost

Opožděné poznání

Vzdělávací oblast

Základy společenských věd – právo, historie

Téma: Víra značné části inteligence v ideje marxismu-leninismu: Komunismus vytváří podmínky neomezeného rozvoje lidstva, odstraňuje sociální nerovnosti, vytváří podmínky rozvoje výrobních sil, vede k odstranění státu, a společnému vlastnictví výrobních prostředků, práce bude životní potřebou, každému podle jeho potřeb, vědecké předvídání bez tržního vlivu. Socialismus jako přechodná fáze cesty ke komunizmu.

Látka:

Slovenský novinář Ladislav Mňačko vypráví o svém vztahu k jednomu procesu. V hornickém městě na východě Slovenska nebyl jednoho dnes vůbec prodáván chleba, dav šel na MNV, následoval divoký den, horníci předčasně vyfárali, rabování v potravinách, v noci ohně na náměstí. Mňačko byl následující den na reportáži se skupinou dalších reportérů. Vedoucí tajemník KV KSS tehdy prohlásil: To si někdo odskáče. Za pachatele byl označen ředitel Krajského mlynářského podniku. Soud v krajském městě: bylo zvláštní, že předsedu soudu byl soudce z Bratislavy, k překvapení všech. Obžaloba prokurátora: Obžalovaný je buržoasního původu, vetřel se do KSČ, aby škodil uvnitř strany, pokoušel se maskovat nenávist k socialistické společnosti, záměrně dodával pekařům zdravotně závadnou mouku, kdežto do velkovýkrmny posílal nejkvalitnější chleba, svědčilo proti němu i dvě stě motyk patřících bývalé majitelce-baronce v jednom z mlýnů; byl chamtivý, nechal si vymalovat byt za státní peníze; osobní vlastnosti – terorizování podřízených, vulgární chování k uklízečce. Mňačkův souhrn obžaloby: „Svými sabotážními činy se snažil podkopat základy socialistické společnosti, vyvolávat mezi pracujícími nedůvěrou k vládě, přál si restauraci kapitalistických poměrů, aby mohl bezuzdně vykořisťovat pracující. Díky ostražitosti dělnické třídy nachází se tento nebezpečný exemplář sabotéra na lavici obžalovaných. Jeho řádění je konec….“ s. 34. Mňačkovi se zdálo na procesu něco podivného – chabost skutkové podstaty. Bylo jasné, že byt byl ředitelský proto byl vymalován na státní náklady; nebyl povolán ke svědectví jeho řidič, který mohl tyto nepravdy opravit, obžalovaný se hájil, že nepocházel z milionářské rodiny, od studií byl levicově orientovaný atd. Svědkové potvrzovali obžalobu. Obhájce podal chabý výkon. Rozsudek – smrt.

Chabý výkon obhájce

Mňačko napsal o procesu článek, zcela podporoval rozsudek, ale když za pár měsíců Nejvyšší soud to změnil na 20 let, celkem se mu ulevilo. Pozoroval, že někteří známí se mu vyhýbají, znejistily ho i následné procesy, na Slovensku byli za „buržoasní nacionalismus“ odsouzeni Vlado Clementis, Gustáv Husák (ve vězení 10 let), Laco Novomeský.

Napsal článek o procesu – po několika měsících Nejvyšší soud změnil trest 20 let

14.- 25. 2. 1956 se konal v Moskvě 22. sjezd KSSS, na němž Nikita Sergejevič Chruščov „odhalil kult osobnosti“, jak zněla oficiální verze, přesně řečeno šlo o odhalení zločinů Stalina osobně i jeho stoupenců. Pomalu nastávala doba revizí dosavadního režimu a rehabilitací. Bývalý ředitel mlýnů byl znovu souzen a odsouzen na 7 měsíců, ale v dalším procesu, kde svědci přiznali, že svědčili nepravdivě pod nátlakem, byl dosouzen na 8 let, která si zatím už odseděl.

Pak někdejší soudce Mňačkovi přiznal, že mu tehdy v neděli večer zatelefonovali, že pojede ráno přesedat soudu na východní Slovensko, ráno mu k letadlu přinesli spis, měl v letadle hodinu na jeho přečtení, na konci byl text rozsudku. Vysvětlení: odsouzení je ve státním zájmu.

Zbytky víry v komunistické ideály definitivně pohřbil 21. srpen 1968

Pramen:

Ladislav Mňačko: Opožděné reportáže, přel. Gustav Hajčík, Čs. spisovatel 1964 – 3. vyd., kapitola Zahrada muk

Soudy dnes a v padesátých letech

Vzdělávací oblast

Občanská výchova, základy společenských věd

Téma

Principy justice v totalitním režimu a v demokratickém systému. Politické procesy 50. let v ČSR, předpojatost, zmanipulovaný soudní proces versus právo a spravedlnost. Termíny „internacionalismus“ a „buržoazní nacionalismus“ a jejich využití k likvidaci nepohodlných členů KSČ.

Látka

V 50. letech probíhaly pod tlakem vedení SSSR, osobně J. V. Stalina, procesy jednak s demokratickými osobnostmi (Milada Horáková, Heliodor Píka a další, jednak procesy vnitrostranické; hlavní z nich proběhl v roce 1952 pod názvem Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského, v němž bylo vyneseno 11 rozsudků smrti a 3 doživotí. Už před tím proběhly podobné procesy v Maďarsku, Bulharsku a Polsku, a v souvislosti s maďarským procesem s Laszlo Rajkem byly uváděny kontakty s čes. komunisty. Sovětský svaz neuspěl ve snaze navázat kontakty s levicovými silami v Izraeli, spojil se proto s arabskými státy a důsledkem byl antisemitismus – tažení proti tzv. sionismu (založení židovského státu), vliv měla i celoživotní Stalinova nenávist k Židům. Zatýkání začalo už v roce 1949 a probíhalo do listopadu 1951, kdy byl zatčen Rudolf Slánský, generální tajemník KSČ, který měl procesy na starosti. Zatýkáni byli nejrůznější činitelé, od skalních komunistů přes umírněné až k nepolitickým expertům, podstatná část z nich byli Židé. Za vinu se jim kladla špionáž, spiknutí proti republice, sionismus, buržoasní nacionalismus, trockismus a titismus (sympatie k J.B.Titovi). Internovány byly i jejich rodiny v „domácím vězení“. Zatčení byli týráni, mj. hladem, nedostatkem spánku apod. a svoje výpovědi, napsané sovětskými poradci, se naučili zpaměti a byli z nich před stáním zkoušeni. Jejich sebeponížení vedlo až k tomu, že pro sebe žádali nepřísnější tresty. Během, procesu přišly tisíce petic a dopisů pracujících, kteří "spiklence“ odsuzovali a žádali jejich smrt, Ivan Skála použil slogan „Psovi psí smrt“. K rehabilitaci (nejprve tajné) došlo, až po Stalinově smrti, zveřejněna byla v roce 1968.

Jedním z popravených byl Vlado Clementis, v době zatčení ministr zahraničí, který se provinil zejména tím, že se kriticky stavěl k těsně předválečnému paktu SSSR s Hitlerem. Následoval proces s tzv. slovenskými buržoasními nacionalisty (Laco Novomeský, Gustáv Husák), kteří přežili s mnohaletými tresty. Podle marxistické teorie buržoasního nacionalismu odvrací rozdělování lidí podle národnosti, rasy, etnika nebo náboženství od třídního boje a tedy i od proletářského internacionalismu, vyjádřeného heslem: Proletáři všech zemí, spojte se! V ČSR byla vedením KSČ v čele s Klementem Gottwaldem tato teorie použita proti několika čelným slovenským osobnostem – proti politikům Vladovi Clementisovi a Gustávu Husákovi a básníkovi Lacovi Novomeskému. „Proces s rozvratnou skupinou buržoazních nacionalistů na Slovensku“ (duben 1954) v Bratislavě: Gustáv Husák byl odsouzen na doživotí (omilostněn po 10 letech) a Laco Novomeský na 10 let.

V demokratickém státě je justice založena na zásadách 1. zákonnosti (nikdo nesmí být stíhán jinak, než ze zákonných důvodů) 2. oficiality (ochrana základních práv a svobod), 3. presumpce neviny (pokud není obžalovaný odsouzen, je považován za nevinného), 4. objektivního zjištění skutkového stavu věci (musí být zjištěn bez jakýchkoliv pochybností).

Námět lze nejlépe realizovat formou soudního řízení.

Podklady viz Wikipedie a další elektronické zdroje.

Co je spravedlnost

Vzdělávací oblast

Průřezová téma, etická a občanská výchova

Téma

Spravedlnost je nejen věcí morálky a odpovědnosti soudce, ale i jeho intelektu - schopnosti být chytřejší než pachatel. Pro spravedlnost je třeba něco udělat, nepadá s nebe, a to se týká i toho, kdo je obětí nespravedlnosti.

Látka

Řadu příběhů o soudcích a spravedlnosti najdeme především v pověstech a pohádkách Asie – od oblastí Arabských až po Dálný východ. K soudcovským příběhům patří korejská Kamenná socha před soudcem. Potulný kramář se štůčky hedvábí a brokátu usne v horách, vedle hrobu se sochou. Když se probudí, hedvábí je pryč. Stěžuje si v městě prefektovi a ten svolá soud. Nechá přinést sochu a chová se k ní jako ke svědkovi, vyslýchá ji a když nedostane žádné odpovědi, nechá ji přivázat na lavici a zmrskat. Soudu jsou ze zvědavosti přítomni nejbohatší lidé z města a posmívají se nesmyslnosti tohoto počínání. Prefekt je nechá na den zavřít pro urážku soudu a pustí je ven s příkazem, aby každý musí přinesl štůčku hedvábí. Snesou skoro všechno, co bylo kupci ukradeno, a ukáže se, že to koupili u obchodníka v sousední vesnici. Ten je předvolán, dodá, co ještě chybí a okradeného kupce odškodní. 1

Moudré a spravedlivé rozsudky najdeme i v dalších asijských kulturách, například příběh Které máš nejraději o moudrém rozsudku Hárúna ar-Rašída v knížce libanonských pohádek. 2 A konečně příběh z repertoáru čínských profesionálních vypravěčů Jak soudce Pao, Dračí plán, rozsoudil bezpráví . Úředník Sun se stal obětí intriky: astrolog mu předpověděl, že zemře ještě téhož dne, Sun se večer ve stresu opil a skončil v řece. Na závěr složité historie soudce Pao zjistí, že Sun byl zavražděn svou ženou a jejím milencem, aby se ho zbavili a mohli se vzít. 3 Hrdinou perské pohádky Chytrý šáh je spravedlivý vládce, který často chodí na zapřenou mezi lidi a zná dobře život. Třikrát vyřeší stejný problém: člověk si uložil peníze u důvěryhodné osoby – kupce, soudce a sadaře - ale ten to pak pravému majiteli popřel. Šáh je ve všech případech usvědčil velmi nekonvenčním způsobem, například v kupci vyvolal představu, že učenec, který si u něj uschoval peníze, je jeho velice dobrý přítel. Pro orientální prostředí ovšem svědčí i postavy – učenec, kupec, mimořádně šikovný řemeslník, opravář vzácných látek a kůží, soudce. 4

A soudů a soudců se týká i jeden z nejznámějších příběhů starého Egypta Výřečný venkovan. Drobný rolník Chunanup se vydá se zbožím do města na trh, cestou ho o všechno připraví bohatý sedlák Nejtemnacht. Venkovan se dovolává spravedlnosti u královského správce Rensiho, ten však nemá čas a jeho podřízení rozhodnou ve prospěch Nejtemnachta. Ale venkovan se nedá, mluví a mluví na svou obhajobu. Rensi s jeho výmluvností seznámí krále a nechává pak jeho řeč zapisovat pro královo potěšení. Teprve když venkovan vyjádří touhu raději zemřít, Rensi z králova příkazu rozhodne, že všechen Nejtemnachtův majetek připadne Chunanupovi a sedlák se stane obyčejným rolníkem na Chunanupových dosavadních polích.

Pro spravedlnost je třeba něco udělat, odměna přichází za vytrvalost i za obdivuhodnou dovednost . 5

Počestná práce

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Kdekterý hospodský filozof a politik ví, jak by se mělo zatočit s tím nebo oním, který spáchal cokoli trestného a trestuhodného – „zavřít až zčerná“ a kdysi také „pověsit! Ale když kdokoli splní svou občanskou povinnost a sdělí policii, co o zločinu doopravdy ví, dostane nálepku „udavače“. Tím spíš pak je v obecném opovržení ten, kdo se podílí na popravě, nejen kat a jeho pomocníci, ale i ten, kdo staví šibenici.

Látka

Bratislavská pověst vypráví příběh mladého tesaře Johana, na kterého jako nejmladšího člena cechu tesařů přišla řada, aby postavil šibenici. Zažil to už jeho otec, do smrti nesl přezdívku Henrich Šibenice a kluci mu kreslili šibenici na vrata. A tak se mladý Johan vzepřel a požádal rychtáře, aby s tím něco udělal. Městská rada nakonec našla řešení: tovaryši postavili základ šibenice a pak se k němu vydal celý průvod v čele s rychtářem, a všichni významní a respektovaní občané města, radní, a cechmistři, na rozestavěnou šibenici klepli kladívkem a podíleli i se tak na její stavbě, Tovaryši pak už v klidu šibenici dostavěli. V Bratislavě se pak po staletí udržoval obřad „zpočestňování šibenice“.

Literatura:

Mária Ďuríčková: Dunajská královna, přel. J. Kintnerová, Albatros, Praha 1976

Rozsudky soudce Óoky

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Óokovy rozsudky neporušují někdejší japonské právo, ale jejich základem je spravedlnost v obecném slova smyslu, ne znění zákona. Ostatně pro některé přečiny a zločiny ani nelze najít v jakémkoli právním systému paragraf. Krátce řečeno, jde tu o spravedlnost ve vyšším, morálním slova smyslu.

Příběhy

Morální ťafka – Óoka a urozený pytlák

Parta synků z bohatých a významných rodin, v čele s Jošimunem, synem knížete, pytlačila v posvátném jezeře. Dřívější soudce uhýbal řešení, protože se vyhýbal konfliktu s významnými osobnostmi. Óoka ale přes nechuť podřízených přikáže mladíky zatknout. Při soudním líčení nereagoval na drzosti sebevědomých synů z bohatých rodin a poslal je do vězení, přitom Jošimuneho obvinil, že je kýmsi jiným a za Jošimuneho se jen vydává. Jeho argumentem bylo, že syn z tak vážené rodiny by se pytlačení na posvátném jezeře nedopustil. Jošimuneho to zaskočí, je zahanben a splatí pokutu. V dalším životě se chová jako odpovědný příslušník vládnoucích vrstev.

Odměna za poctivost – Óoka a dva poctivci

Řezbář Saburobei vyřezal pro bohatého pána domácího bůžka Ebisua. Kupec za něj zaplatil tři zlaťáky, což znamenalo pro chudáka s dětmi záchranu před bídou. Ale cestou domů balíček s penězi ztratil. Našel ho nudlař Čodžoró, poctivec, který byl rád, že u balíččku je jméno majitele a čtvrť kde bydlí. Tři dny ho hledal na úkor vlastních výdělků. Když řezbáři peníze přinesl, vznikla mezi oběma hádka - každý tvrdil, že peníze správně patří tomu druhému. Když spor vyvrcholil, přivedli je sousedi před soudce Óoku. Ten se podivil, že před ním stojí dva poctivci. Vytáhl z vlastního váčku zlaťák a každému z obou poctivců dal po dvou zlaťácích – „Každý z nás tří přišel při tomto sporu o zlaťák“, znělo zdůvodnění.

Lakota – Splacený dluh

Lakomý Šingobej smažil ryby, jejichž vůně si užíval jeho podnájemník, student krasopisu Čóhej, k svému chudému jídlu. Šingobej jednoho dne zaslechl, jak student pozval na tuto pochoutku kamaráda, a vypočítal si, že mu podnájemník dluží deset měďáků za tři měsíce čichání. Konflikt mezi nimi sledovalo celé okolí, lidé, kteří Šingobejovou lakotou často trpěli. Se zájmem sledovali, jak rozhodne soudce Óoka. Ten konstatoval, že student má zaplatit desert měďáků a vyzval ho, aby je přesypal z jedné dlaně do druhé. Pohled na měďáky a jejich zvuk byl podle soudce dostatečnou platbou za čichání vůně smažených ryb. Singobej měl ostudu a raději se přestěhoval.

Vychytralost na úkor druhého – Spor holiče s dřevorubcem

Holič Sakubej si u dřevorubce Kjútaróa objednal káru plnou dřeva za deset měďáků a oholení dřevorubce i jeho pomocníka. Když ji dřevorubec dovezl, holič si chtěl nechat nejen dřevo, ale i káru - spor řešil soudce Óoka. Potvrdil, že holič zaplatil sjednanou sumu, ale ještě měl oholit dřevorubce a jeho pomocníka. Tím jediným pomocníkem byl ale tahoun – býk, a ten s holičem, pokoušejícím se ho oholit, pořádně zametl. Holiči nezbylo, než vrátit káru, a ještě zaplatit za holení, které se neuskutečnilo.

Podobné vyznění má Kouzlo proti zapomětlivosti - lichvář Čutoru uloží u sebe peníze vdovy a zapře to. Když po létech kauzu řeší Óoka a lichvář předstírá zapomnětlivost, soudce rozhodne pro „kouzlo proti zapomětlivosti“ – sváže lichváři oba palce u rukou tak, že nemůže nic dělat – ani pracovat, ani jíst, ani se převlékat. Po několika dnech ho toho „kouzlo“ zlomí a přizná, že vdova si u něj peníze uložila. Óoka k uložené částce přidá úroky za celých deset let, a to ve výši, kterou lichváři platí jeho dlužníci.

Jak ty otci, tak syn tobě – Příliš drahá nosítka. Uhlíř Jotaró našel v lese staříka, kterého tam odnesl a opustil jeho syn Tokubei, protože otec už nebyl užitečný. Soudce nechá povolat Tokubeiova patnáctiletého syna a rozhodne, že je Tokubei v právu, ale na odnesení starce do lesa musí pořídit pohodlná nosítka ze vzácného dřeva. Na námitku, že je to příliš drahé, soudce namítne, že se v rodině budou hodit a synáček stejně bezohledný jako jeho otec se toho ochotně chytne. Tokubei se zastydí a otce nechá žít v rodině.

Lichocení nebo pravda? – Ókova Moudrost . Skupina přátel chtěla od Óoky vědět, jak to dělá, že jeho postavení u mocných je tak pevné. Vysvětlil to přirovnáním - stejně jako obyčejná, která člověka sytí, se pravda nikdy nepřejí na rozdíl od sladkostí, které jsou jako lichocení mocným.

Literatura

Věna Hrdličková: Rozsudky soudce Óoky, Aventinum, Praha 2015

Podvod a lež

Vzdělávací oblast

Etická výchova

Téma

Z obavy, aby se na mne neprovalilo, že podvádím a lžu, musím zalhat. Jediný ve městě, kdo nemá potřebu předstírat poctivost a pravdomluvnost, je ten, kdo byl z nich již usvědčen.

Příběh

Král, který už nevěděl, co by si ještě mohl přát, nařídil, aby celé město v dnu spalo a v noci pracovalo. Do města přišli dva cizí tkalci, kteří chtěli nabídnout svou práci. V pustém městě se v pravé poledne koupali v kašně na náměstí a byli zatčeni ponocným. Král je chtěl nechat popravit, ale namítli, že v tom případě království přijde o jejich vzácné umění – tkají látku pro bohy. Dostali zlato a místnost, a když vrchní dvořan šel zkontrolovat jejich práci, tvrdili, že látku nevidí ten, kdo lhal a podváděl. Nejen vrchní dvořan, ale i mnozí další, včetně krále, rovněž předstírali, že látku vidí. Nakonec se král nechal obléct do pomyslného oděvu a vyšel nahý na balkón. Dav jásal, až vystoupil zlodějíček právě propuštěný z vězení – on měl své hříchy úředně potvrzené a zveřejněné, neměl co ztratit a tak zvolal, že král je nahý. Král pak chtěl opět tkalce popravit, ale oni mu řekli, že věřili v jeho moc obrátit všechno ve svůj opak. Král se zastyděl, propustil je a zlato jim ponechal.

Literatura

Jiří Marek: Nejkrásnější zahrada. Indické pohádky, Čs. spisovatel, Praha 1973

Dilemata

Vzdělávací oblast

Občanská a etická výchova, průřezová témata

Téma

Dilema je volba mezi dvěma vzájemně neslučitelnými hledisky nebo postoji, ale vyžadující nějaké rozhodnutí. Před podobnými problémy často stojí soudce, který musí nějak rozhodnout, ačkoli obě strany jsou v právu. Jak se v dané situaci rozhodovat, čemu dávat přednost, jak situaci vyřešit?

Látka

Je převzata z amerického televizního seriálu Advokáti (televize AXN Crime). Prezentuje soudní případy bostonské advokátní kanceláře, kterou tvoří kolegové ze studií. Jejich případy jsou vždy velmi náročné na rozhodnutí vzhledem ke svým okolnostem, a jedním z témat jsou morální dilemata a postoje advokátů, jejichž úkolem je hájit klienta, i když vědí nebo aspoň tuší, že je vinen. Složitá dilemata jsou proto prakticky v každém případu. Poměrně jednoduché a přehledné jsou čtyři případy, jejichž pochopení je snadné i pro právního laika.

HIV pozitivní

Případ velmi schopného, vysoce ceněného a u kolegů oblíbeného úředníka, který je HIV pozitivní. Svěří se s tím šéfovi, ten to zpočátku tají, ale pak tento fakt sdělí všem zaměstnancům, aby se omylem či náhodou nenakazili. Postižený žaluje šéfa o finanční náhradu společenské újmy – jeho pozice mezi kolegy se po zveřejnění této informace výrazně změnila, stal se outsiderem. Je důležitější nárok postiženého na soukromí a na zachování společenské pozice, anebo ochrana těch druhých před životem nebezpečnou infekcí? A jak se má s problémem vypořádat nadřízený?

Nebezpečný lék

Rodiče holčičky, jíž určitý lék způsobil selhání jater a následnou transplantaci s doživotním postižením, žalují farmaceutickou firmu, kterou lék vyrobil. Přestože nebyl řádně odzkoušen, její dealeři jej nabízejí i pediatrům. Firma se hájí tím, že odpovědnost je na lékařce, která lék předepsala. Na které ze zúčastněných stran je vina, která nese hlavní díl odpovědnosti?

Raní zpěv

Soused žaluje sousedku, že ho obtěžuje každodenním raním velice hlasitým zpěvem stále téže písně. Zpívá výborně, píseň je krásná, ale je únavné a obtěžující poslouchat ji dnes a denně. Sousedka vysvětluje, že tato píseň ji zbavila depresí a nabíjí ji energií k práci, je tedy pro ni životně důležitá. Jak vyřešit sousedský spor – co je pro jednoho důležitá potřeba, druhého obtěžuje.

Diskriminace

Jistá menší letecká společnost je žalována za to, že z přepravy vylučuje Araby a zásadně jim neprodává letenky. Letecká společnost to vysvětluje tím, že ostatní pasažéři mají strach, jestliže je s nimi na palubě Arab. Jak změnily události z 11. září 2001 principy demokracie a volného obchodu v společnosti USA? Opravňuje nepřijatelnost oněch událostí i nepřijatelné chování obchodní společnosti?

1 Pucek, Vladimír: Korejské pohádky, Aventinum, Praha 1997

2 Gay-Para, Praline: Kočičí žena a jiné libanonské pohádky, přel kolektiv, Es-ma, Brno 2004

3 Průšek, Jaroslav (ed.): Podivuhodné příběhy z čínských tržišť a bazarů, přel. J. Průšek, 3. vyd., Odeon, Praha 1991

4 Tichý, Jaroslav: Svícen dvanácti dervišů, Mladá fronta, Praha 1972

5 Tomek, Jiří: Faraóni a kouzelníci, Albatros, Praha 2004

Tomek, Jiří: Příběhy faraónů, Albatros, Praha 1989

Antisemintismus Látky pro etickou výchovu