Vzdělávací oblast
Průřezové téma Mediální výchova
Téma
Média všeho druhu jsou nezbytným zdrojem informací a prostředkem lidské komunikace, problematická jsou ale v tom smyslu, že umožňují manipulaci čtenáři, diváky, posluchači, uživateli, velmi často k jejich škodě. Je třeba umět se manipulaci bránit, rozeznávat ji a reagovat na ni adekvátně.
RVP: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělní, fungování a vliv medií ve společnosti
Látka
Problémy v komunikaci:
Lež jakožto vědomá nepravda, využívaná k manipulaci, obraně (v případě viny nebo neznalosti), lež ve vlastní prospěch; nevědomé lhaní na základě přijetí cizího sdělení, zapomínání, podléhání stereotypům; lež ve prospěch druhého „milosrdná lež“
Polopravda – neúplná pravda, úhybné manévry, naopak přidávání dodatků a detailů, které zkreslí pravdu, nic neříkající výpověď
Komolení (viz dále)
Získávání mocenské pozice ne argumentací, ale výmluvností, racionalizací, charismatem, skrze vztahy mezi účastníky, vliv emocí, vliv na masu přes jedince, kteří jsou názorovou autoritou
Komolení – záměrné i nezáměrné, měnit k nesrozumitelnosti, ale lze komolit i v srozumitelné výpovědi. Cenzura – vynechávání podstatných informací, překrouceným podáváním pravdivých informací, což sdělení dodává jiný smysl, než měla původní sestava informací; zmatení - příjemci nedochází smysl výpovědi, záměrně promíchané; konspirativní způsob komolení – vkládání záměrně zkreslujících fragmentů, vznik fám, bezostyšné lhaní.
Vliv na příjemce – fungují davové jevy – emoční nákaza, regrese v mase lidí, davová projekce, snadno vyvolaná sounáležitost – závislost slov na představách
Příklad pomluvy v politice – Zeman – očernění Zielence – u soudu beznadějné, protože řekl, co slyšel od někoho, kdo to slyšel od jiného…
Lhaní v žurnalistice - důležitost volby slov - „mrtvoly“ nebo „oběti neštěstí“ – stáří versus vysoký věk; fikce se snadno stane přesvědčivější než pravda; práce se zdroji a fakty – spojování, interpretace, způsob prezentace, selekce, upřednostnění zanedbání
Nepravdivost stereotypů – charakterizace jednotlivce podle toho, že je členem určité skupiny (stáří, každý Rom…, muslim…) má to vnést řád, usnadnit porozumění; zjednodušování, zaměřování našeho vnímání - stereotypy jsou sociální klamy - stereotyp neexistuje, je to kulturně civilizační fakt. Stereotypy ulehčují rozhodování, posuzování, emocionální úleva – nemusíme vždy znovu zvažovat, zrychlují rozhodování, organizují svět, odvádějí nás od zkoumání podstaty světa
Bulvár – prezentace celebrit, práce s pudovými emocemi, vytváření nových celebrit, pomluvy, vychází ze zákulisních informací a klepů, vyvolávání paniky, skandálů, vstup do soukromí, ohrožování zajímavých osobností, lži o nich, včetně fotografických lží a polopravd (paparazzi). Velké titulky, obrázky, málo textu, vulgárnost jazyka
Reklama: taktika prodejců - nadsázka, přehánění – míra nadsázky; ovlivňování umisťováním zboží, záměrné budování nákupních středisek tak, aby zákazník bloudil, byl závislý a nic neminul, totéž změny v uspořádání obchodu, důležité zboží je na konci cesty (např. pečivo); kalkulace s důvěrou, vyvolávání kognitivního a emočního zmatku; klamavá reklama, přehánění má mít své meze
Sociální sítě a lež, polopravda, nabídka, manipulace
Možnosti konfrontace lži, polopravdy, komolení a přehánění v běžném životě – situace dítě-rodič, dítě – sourozenec, kamarád – kamarád, žák – učitel… Obdoby v politice, žurnalistice, obchodě.
Literatura
Mark Deuze: Media life – Život v médiích, přel. P. Izdná, Karolinum, Praha 2015
Zbyněk Vybíral: Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci, Portál, Praha 2015
Texty
Fáma a Potěmkinovy vesnice , Hana Doskočilová: Damoklův meč, Albatros, 1991
(Krátké příběhy vysvětlující pojem či pořekadlo.)
Jako za starých časů, Karel Čapek: Apokryfy, Borový, Praha 1947
(Na agoře se lidé přou, zda je Nikomachos vinen či nevinen, ačkoli nevědí, z čeho je obviňován. Podléhání emocím, bezmyšlenkovitost - kdyby šlo o otázku, jestli řezník šidí, skutečnost by zjistili snadno.)
Mahárádža a holič, Jiří Marek, Nejkrásnější zahrada, Indické pohádky, Čs. spisovatel 1973
(Mahárádža se dozví od holiče, že se v zemi žije skvěle, ministr zjistil, že holič je bohatý, vzal mu zlato, příště holič tvrdil, že se žije zle. Soudil podle sebe a momentální situace – dvojí hledisko subjektivně zabarvené.)
Situace z příběhů a jejich odlišný či proměnlivý obraz v různých médiích.