Úvahy terminologické

V čísle 3. ročníku 2017 Tvořivé dramatiky vyšly dva články, týkající se otázek terminologie a pojetí té práce, kterou děláme. Roman Černík nazval svou recenzi-úvahu "Dramatická, nebo divadelní výchova?" Problém terminologie je, zejména v oboru stále ještě mladém, nekonečné tázání a hledání odpovědí, a nakonec se vždycky, jak už to v jazyce chodí, něco z toho ujme, a něco zůstane jen mezi možnostmi, o nichž ví málokdo. Názvy institucí ovšem jsou poměrně dost trvalé, a musí být, aby nevznikal chaos. Jsou ale také vždycky zjednodušující, neboť víc než tři slova v názvu pracoviště, instituce obtížně obstojí. Kdyby název měl být přesný a vševyjadřující, muselo by to být přinejmenším souvětí, ale možná odstaveček textu. A tak například na DAMU v Praze vznikl název Katedry výchovné dramatiky z velmi praktických důvodů letitého systému názvů vyučovacích předmětů na různných katedrách, aby se od nich název této katedry odlišil. Začátečníky a uchzeče o studium někdy trápí otázka, jaký je rozdíl mezi výchovnou dramatikou, dramatickou výchovou a tvořivou dramatikou. Vůbec žádný, jsou to tři různě formulované názvy pro totéž. A myslím si už dávno, že totožný obor označuje i "divadlo a výchova", užívaný na JAMU. Dost dobře nechápu,v čem je problém. "Divadlo" v Praze v názvu nemáme, ale studenti absolvují stejně jako všichni ostatní poslcuhači DAMU přednášky a semináře z teorie a historie divadla, a oba tyto obory jsou součástí státních magistrských i bakalářských zkoušek. V různých předmětech vznikají různá divadlelní díla či dílka, která se pro velkou časovou zátěž studnetů (většinou dálkových) i pedagogů předvádějí jen pro užší okruh diváků a většinou jen jednou. Posluchači a absolventi KVD se svými skupinami, které "na to mají", vytvářejí dětské a mládežnické inscenace, a mnozí z nich se úspěšně upatňují na řadě místních, krajských, centrálních i jiných přehlídek... Divadelní činnost tedy neabsentuje, v čem je sakra problém?.

Jiná věc je důvod onoho "pražského" (?) názvosloví. Drama, dramatický, dramatičnost, dramatika jsou termíny, které označují jádro jak divadla, činoherního i nečinoherního, tak filmu, tak dramatických pořadů televizních a nejspíš ještě dalších forem, které vznikají, někdy zanikají, ale často přežívají v nejrůznějších podobách. A smozřejmě i činností výchovných vzdělávacích, pracujících s dramatickými (jakož často i divadleními) postupy, formami, metodami, výrazivem...

Ano, je problém, jak pojmemnovat to, co funguje jako součást nebo rozšíření výuky ryze školské, nebo k ní přidružené, co funguje v galeriích, divadlech, v dramcenterch, a co spojuje výuku poznatků s vybranými postupy a prvky dramatickými. Začalo se před časem vžívat "dramatická výchova ve vyučování", ale do vyučování se "celá" dramatická výchova nevejde, neboť vyučování má přinejmenším svoje vlastní cíle, a navíc si metody vybírá. Proto "dramatické metody ve vyučování" - no, není to bůhví co, ale babo raď, jak jinak to označit. Máte nápad?