O pohádkách

Už léta mi vrtá hlavou, proč si autoři televizních pohádek tak urputně a vytrvale vymýšlejí prince, kteří se nechtějí ženit, princezny trpící bulimií nebo obezitou a tak podobně, když existuje tolik skvělých a různorodých pohádek. Mám na mysli pohádky tradiční, lidové, či jejich autorská převyprávění a varianty. Ale asi za původní pohádku je vyšší honorář, než za dramatizaci a také „kdo se má vyznat v té hromadě knížek, a ještě ke všemu je číst.“

Během, úvah tohoto druhu mi z Kosmase přišla zásilka a vybalila jsem Rakouské pohádky a Pohádky z hor a na nočním stolku mi ležely Vladislavovy Proměny o stromech a květinách. Uvědomila jsme si, jaký různorodý původ a náměty pohádky mají a jaké sestavy se z nich dají vytvářet. Napadají mne kategorie – aspoň podle názvů:

Pohádky od někoho

• od sběratelů – Erbena, Němcové, Grimmů, Afanasjeva, Karadžiče, Asbjörnsona s Moem, od Dobšinského a jeho party, od Jindřicha Šimona Baara a Beneše Metoda Kuldy…
• od překladatelů a „převypravěčů“ - Jana Vladislava, Vladimíra Hulpacha, Vladislava Stanovského, Eduarda Petišky, Františka Hrubína, Alexeje Tolstého…
• od autorů, kteří s motivy lidových pohádek zacházeli volně, ale inteligentně, neboť chtěli, aby to “bylo o něčem": Jan Werich, Jan Drda, Jiří Mahen, Josef Štefan Kubín, Karel Šiktanc…

Pohádky odněkud (vynechám ty nejznámější země)

• řecké, portugalské, finské, rumunské, albánské, africké, lužickosrbské, krymské, afghánské, běloruské, z Bosny a Hercegoviny…
• pohádky větších zeměpisných celků – kavkazské, keltské, himálajské. latinskoamerické
• regionální – katalánské, vlámské, z Auvergne, ze Zakarpatské Ukrajiny, nebo také z Chodska či Podkrkonoší

Pohádky o něčem

o stromech a květinách, o horách

Pohádky o někom

o čertech, o džinech, o želvách, o medvědovi, o skřítcích leprikónech..

Nekonečné množství postav, situací, vlastností dobrých i špatných, činů statečných i zbabělých, píle i lenosti, lásky a nenávisti Zkrátka pohádky jsou o životě a lidech, o tom nejdůležitějším a také nejpřitažlivějším, co vůbec existuje. A navíc pestrost motivů, tak různorodých, a přitom společných lidem z celé zeměkoule, co může být aktuálnější!

Ale marná sláva, má to jednu vadu: musí se číst a navíc ještě myslet. Ale bibliografii nepřipojím, hledejte, berte to jako hru na poklad.