Etika?

V Rámcovém vzdělávacím programu najdete pod číslem 5.10.2. Etickou výchovou jako předmět, který škola může, ale nemusí zařadit do svého ŠVP. Toto umístění etiky je příznačné, neboť celý náš polistopadový vývoj se nese v duchu ekonomie na prvním místě, práva na nějakém tom pátém. A etika – jediný a poslední politik, který o ní mluvil ve veřejném prostoru, byl Václav Havel, a v očích ostatních politiků se tím zesměšnil. Ekonomika a byznys v první řadě – až budete poslouchat Události nebo jiný zpravodajský pořad, dělejte si čárky za všechny příspěvky, které znají jenom prachy prachy, prachy. Dotace, rozpočty, půjčky, mandatorní výdaje, veřejné zakázky dluhy, exekuce, fondy evropské či penzijní, hypotéky, úrokové sazby, platy, procenta navýšení, sentimenty na burze – a tak dále, pořád dokola. Je třeba zvýšit úroveň těch nebo oněch vysokých škol? Přidáme jim, a úroveň je zvýšena. Všechno je to důležité, ale drtivá většina posluchačů a diváků tomu rozumí jako koza petrželi.

Přitom bezkonfliktní fungování toho všeho je, marná sláva, závislé na tom, jak se chovají lidé, kteří v tom všem plují. Jinak řečeno, jaká je jejich morálka - ekonomové laskavě prominou použití tohoto neslušného slova. Všechny krásné ekonomické teorie zůstávají ve vzduchu, pokud je nerealizují lidé, kteří dodržují pravidla. Pokud by dodržována byla, velmi by se ulevilo policii i soudům, zabývajícím se ekonomickou kriminalitou, lidově řečeno podvody. Kdykoli se v parlamentě přijímá nějaký zákon, kdosi zvedne hlas a plným právem zvolá, že se bude obcházet a zneužívat – bude, protože jsme se za socialismu naučili, že bez obcházení (tehdy platných zákonů!) se nedá nic realizovat. Ale dnes žijeme (stále ještě) v demokracii a demokracie bez pravidel je nebezpečná, snadno se dostane tam, kde ji potřebuje mít ten, kdo je právě v sedle. Je nejvyšší čas k etice se vrátit, oživit ji, uvést ji z teorie do praxe.

Onen předmět Etická výchova je jednou z cest, i když je to dlouhá trať. Nicméně cesta to je, a když se podíváte na látku tohoto předmětu, na první pohled vidíte, že valnou většinu toho plní dramatická výchova, i když to pojmenovává trochu jinak a staví to do trochu jiných souvislostí.

• Základní komunikační dovednosti – vytváření kolektivu, komunikace verbální i neverbální, komunikace citů…
• Pozitivní hodnocení sebe a druhých – akceptace druhého
• Tvořivost a základy spolupráce – co dodat?
• Základy asertivního chování – iniciativa ve vztahu k druhým, v dramatice snad chybí jasně definované asertivní chování, rozlišování mezi nabídkami druhých, schopnost odmítnout nabídky k podvodu atd.
• Důstojnost a identita lidské osoby – úcta k člověku, jedinečnost a identita člověka
• Inciativa a sociální prosociálnost, iniciativa, komplexní prosociálnost

Doplnit by to chtělo právě v oblasti asertivity, včetně obrany před manipulací, schopnosti přijatelného kompromisu, postoje „já – potenciální vzor pro druhé“, aplikované etiky.

Mnohé z toho přirozenou cestou vyplyne z práce na řadě témat a předloh. Chce to ale jasně to pojmenovat a nebát se výsměchu. Vzájemně to do sebe zapadá, etika a dramatická výchova, stačí na to neustále myslet, ať se příští generace nedomnívá, že prachy jsou to jediné, na čem záleží.