Dramatická výchova a veřejnost

Dramatická výchova v ČR funguje dobře a bohatě se rozvíjí. Učí se v základních uměleckých školách i ve školách všeobecně vzdělávacích, od mateřských po střední, jako předmět i jako metoda výuky jiných předmětů; programy dramatické výchovy nabízejí některá muzea, galerie, knihovny, divadla, dramacentra, Post bellum… Vyšla řádka (i když bohužel ne řada) publikací, konají se kursy, semináře, dílny… Těžko to všechno postihnout vcelku.

Ale jeden vážný problém dramatika má: široká veřejnost, četní rodiče i mnozí učitelé, mají o tomto oboru natolik mlhavou představu, že se s ní a její podstatou naprosto míjejí. Dramatická výchova není ani to, co se ve škole nazývá „dramatizací“, ale ani ono „divadlo hrané dětmi“, které kopíruje (neúspěšně) divadlo dospělých, a trčí stále někde v 19. století, založeno na nacvičování hotových, předem daných textů, a bez průpravy a přípravy dětí. Nevýhodou dramatické výchovy je to, co jinde je pozitivem: je tu tradice, každý třetí či čtvrtý Čech v dětství hrál ve škole kůzlátko, Karkulku či muchomůrku, a nostalgie upevňuje onu mylnou představu.

Co to je tedy doopravdy? To je ta potíž: když napíšete stručnou, obecně formulovanou informaci nebo tenkou brožurku, nejspíš si to řada lidí přečte, ale v té obecnosti a stručnosti si to může vykládat jakkoliv, nespíš tak, jak si sami přejí. Nejlepší metoda, jak upřesnit obecné povědomí o dramatické výchově, vede přes metodu „try it out“, vyzkoušet to na vlastní kůži. To ovšem vyžaduje určitý čas, aspoň den, dva, nebo pár půldnů, a také skupinu lidí, kteří k tomu budou přistupovat se zájmem a bez předsudků. Ale není nemožné to realizovat, vy, kteří víte a umíte, dejte dohromady pár lidí, kteří mají zájem, a zkuste informaci aktivitou. A nevíte-li si rady, je nás dost ochotných pomáhat či poradit, dát tipy. Zdá se, že začíná tak trochu svítat, jsou školy, kde by se to mohlo podařit či kde o to přímo žádají. Nemusí každý hned dramatickou výchovu praktikovat - vím co je fotbal a hutnictví, ačkoli jsem se tím nikdy nezabývala, proč by nemohli jiní vědět, co je dramatická výchova, ať už se tím zabývají nebo ne.