Krajiny domova

Krajina

Václav Cílek, Krajiny domova, ilustrace Renaty Fučíkové Motto „Od domova nečekáme, že nám bude přinášet nějaké úžasné zážitky, ale malé radosti, ke kterým se můžeme vracet. A někteří z nás v těchto malých radostech – rozkvetlých petrklíčích, skalním městě v podvečerním oparu, románském kostelíku na malém kopečku objeví velké krásy, protože kdo nepoznal domov, ten nežil.“ Václav Cílek Lidé mění krajinu, dotvářejí a přetvářejí ji, krajina formuje lidi, kteří v ní žijí. Východiskem každé lekce je kapitola Cílkovy knihy a k tomu je navržen pro dramatické aktivity určený text literární (pověst, pohádka, vyprávění) nebo odborný (historický, zeměpisný). Součástí aktivit by měla být práce s mapou, ale i s různými materiály určenými pro turistiku, historické poznatky a začlenění příběhu do dobového kontextu, předměty (původní i napodobeniny) vázané k místu či oblasti, přírodniny apod. Nejsou zde zastoupeny všechny kapitoly, a ty které tu jsou, jsou tak rozsáhlé, jak dosažitelná literatura umožňovala. Jsou oblasti, které mají spoustu pověstí, jiné jsou dost chudé, nebo se jejich pověsti svým zpracováním pro dramatiku nehodí. Vybrané kapitoly: Blaník – krajina s tajemstvím Keltské osídlení, pozůstatky keltského hradiště na Velkém Blaníku, pověsti o rytířích v hoře - odvozeny od bájí o Artušovi, spasiteli Anglie, Keltové v Čechách a zejména na Podblanicku. (Bauerová) Polabí – zlatý pruh země české Tři příběhy z Opatovického kláštera a Kunětické hory – motivy zodpovězení tří otázek, mniši a Husité, kouzelný lék. (Pardubicko) Pověsti z Mělnicka, Staré Boleslavi a Poděbrad. (Pavel I.) *Haná – polní krajina Ševc a čert - Erbenova pohádka o ševci, který obelstil čerta, zaznamenaná v hanáckém nářečí (Erben). Bílá paní pod Bílovským hradem – Jedna tetička pod Bílovským hradem potkala Bílou paní, která ji žádala, aby šla kamsi s ní. Tetička váhala a tak ji Bílá paní poslala, ať se poradí se svým mužem. Ve vsi tetička všechno vyprávěla, někdo radil, aby poslechla, třeba Bílou paní vysvobodí, druzí ji varovali, ať to nedělá. Nerozhodla se a od té doby chodila oklikou, hradu se vyhýbala. (Sirovátka- Šrámková) Kolovrat a O králi Ječmínkovi (Pohádkové vandrování Moravou) řeboňsko – krajina, kde se potkaly ryby a hvězdy O rodu Rožmberků a rybníkáři Jakubu Krčínovi (Petiška) Pověst o tom, jak čert pomáhal Krčínovi. (Jižní Čechy) Zvíkov – příběh Vltavy Pověst o založení Orlíku (orli unesli loupežnického synka, lidé ho vysvobodili z hnízda na skále, postavili tam hrad), internetová nabídka výletů v okolí Orlíka, další významné stavby vltavského údolí, o budování přehrady – změny Vltavy a jejího údolí vltavskou kaskádou. (Pavel I.) Podyjí - živá řeka O Thayanu, dceru uhlíře, se ucházeli dost drsným způsobem statkářský synek Hans a loupeživý rytíř Kuno. Aby jim unikla, vstoupila do kláštera, ale oni se spikli, unesli ji a otec tušil, kam se poděla. Zasáhl na rytířově hradě, oba násilníky zabil sekerou a pak spolu s dcerou skočil do Dyje. (Pohádkové vandrování Moravou) Pálava – země vína Zkamenělá kněžna – Tatarská kněžna toužila cestovat, došla až na Moravu, na Pálavě viděla hrad a požádala tam o nocleh, loupeživý rytíř nechal povraždit kněžnu i její doprovod, těla shodili z hradeb, pod ním lze dodnes vidět zkamenělou kněžku, její služebnou a psíka (Kiliánová – Sirovátka) Šumava – srdce divočiny Vítkův Kámen – zřícenina na jižním konci Šumavy, historie hradu, pověst o jeho založení a vzniku pěti větví Vítovců - pánů z Růže, loupežníci z okolí. (Jižní Čechy) Kašperk – jeho založení Karlem IV., dvě pověsti – o holčičce, kterou unesl vítr a o jinochovi se zlatými vlasy – chalupnický synek, mužíček mu přičaroval zlaté vlasy (Pavel II.) Beskydy – valašská krajina Příběhy zbojníků – Ondráše, kterého zabil jeho druh Juráš a na Tanečnici sídlící skupina, kterou zradil kuchař Juchelka (Petiška)
O nedostudovaném černokněžníkovi – na svahu Radhoště seděl student Harabiš, nebavila ho škola a tak z ní utekl. Černokněžník mu nabídl, aby šel k němu, v hoře byla černokněžnická škola, práce tam bylo daleko víc, než v té pozemské. Nakonec ho vyloučili a vyvedli z černokněžnického podzemí. Na světě zjistil, že tam strávil tři roky, ale nevěděl, co dál, myslel, že najde poklad v Radhošti, ale nepovedlo se mu to. Seznámil se s pacholkem Toníkem a vybavil si kouzlo, přičaroval dva kozly, které oba mládence přenesli na břeh moře. To sice přeskočili, ale protože Harabiš byl lajdák a pamatoval si všechno jen napůl, zpackali to. (Modrá štola) Křivoklátsko – královská obora Založení a funkce Křivoklátu. Pověsti o věznění mladého Karla IV. a jeho choti Blanky, biskupa Jednoty bratrské Augusty a Johna Kellyho (Pavel I.) Jeseníky – země železná a zlatá Praděd – první, kdo potkal Praděda, byl ovčák Konrád. Praděd ho vzal do podzemí k svému pokladu s tím, že si může vybrat, co chce, ale jen jeden kousek. Dlouho trvalo, než si ovčák vybral, ale v poslední chvíli ho zachvátila chamtivost a nacpal si kapsy, jenže východ byl uzavřen, ovčák zůstal v hoře. (Modrá štola) Sedm strážců – příběh obléhání hrdu Sovinec v Třicetileté válce – hrad drželi císařští a řád německých rytířů, neustále se nedařilo hrad vyhladovět. Na jeden den uzavřeli příměří, aby se oslavily narozeniny pána hradu, na závěr hradní přinesli generálovi ochutnat zvěřinu, byla čerstvá. To svědčilo o tom, že hrad má kontakt s okolím. Nakonec přišel ke generálovi kovář a sdělil mu, že do hradu vede sedm podzemních chodeb, které ústí v sedmi domcích městečka, kde jsou strážci. Tak Švédové snadno dobyli hrad, když ho vyhladověli. (Modrá štola) Krkonoše – česká tundra Pověsti Antonína Pochopa o životě v Krkonoších před tím, než se staly turistickou oblastí, . (Pochop) Krakonoš nebo Rýbrcoul soužití Čechů s Němci za starých dob. (Preussler) Vysočina – bramborová země Jihlava – její založení. (Pohádkové vandrování Moravou) České středohoří – kosmická krajina Pověsti z někdejších hradů Házmburku a Košťálova – dva příběhy nešťastné lásky, která ztroskotala na neústupnosti otce, druhá z nich – Rudé květy – s pohádkovými motivy hrdiny, který na Házmburk přivedl draka; příběh pokladu v podobě starého vína v sklepení zříceniny Házmburku, původ názvu Klapý. (Pavel I.) Kokořínsko – krajina poutnická Doksy, Bezděz, Houska a Kokořín – série pověstí z této oblasti a historických faktů. (Pavel I.) Český ráj – rovnovážná země O panu Harantovi, vévodovi Albrechtu Valdštejnovi, o setníku Deverouxovi i o městě Jičíně. Hulpach shrnul osudy dvou významných mužů 17. století, ale i proměny města Jičína – centra Českého ráje i Valdštejnova panství. (Královéhradecko) Baba a Panna – hádky katoličky Markéty a její vnučky Barbory, která byla protestantka. Markétu odnesli čerti; dobývání Trosek Žižkou. (Tomek) Kost, Plakánek, Trosky, Husité před Troskami, Bába a Panna (Pavel I.) Moravský kras – země pozemních řek Macocha - macecha neměla ráda manželova syna z prvního manželství, vylákala ho do lesa na jahody, do propasti srazila Martina, pak ze zoufalství nad svým činem skočila dolů. Otec je hledal, Martin se zachytil na borovici na srázu, zachránili ho, ale macecha zahynula. Odtud název propasti. (Král morvských vodníků) Plzeňská kotlina – krajina piva a soutoku Série pověstí o hradu Radyni (Plzeňský kraj, Pavel I.) Založení města, Plzeňská madona a Lochotínský poustevník (Bělohlávek) Brdy – hory uprostřed Čech Valdek – dvě pověsti vázané na hrad Valdek – založení kláštera a postavy panny Lídy (Pavel I.) Krušné hory – rudní hornická krajina Historie města Jáchymova – 1516 založení stříbrného dolu, královská mincovna, místní kultura a školství, dobývání uranu, jáchymovský smolinec jako materiál pro vznik radiologie, pramen radonové vody – vznik lázní. (Ježek) Jáchymov – město stříbra a uranu

V roce 1516 byl v Jáchymově otevřen první stříbrný důl, kolem nějž vzniklo město St. Joachimsthal. Zakladatelem dolu byl hrabě Štěpán Šlik; záhy vznikla u dolu mincovna, kde se razily stříbrné joachimsthalery – thalery – tolary (a odtud dolary). Důl přivedl do města horníky, zejména z krátce před tím zrušených dolů na německé straně Krušných hor. Během pár let mělo město 18 tisíc obyvatel a stalo se tak druhým největším městem v Čechách. Kromě horníků přišli do města i vzdělanci, v 16. století k nim patřil Georgius Agricola (vl. jménem Bauer), městský lékař a autor knih o hornictví, iniciátor vybudování odborné báňské školy. Další významnou osobností byl Jan Mathesius, žák Lutherův, rektor jáchymovské latinské školy a později i kazatel. Jáchymovská latinská škola provozovala divadelní hry studentů. Po prudkém vzestupu v 16. století následoval pozvolný úpadek, související s poklesem poptávky po stříbru. Město bylo postiženo morem a v roce 1613 mělo už jen něco přes 500 obyvatel. Těžil se kobalt a uran na výrobu barev. V 90. letech 19. století darovala rakouská vláda tuny vytěžené hlušiny - smolince francouzské fyzičce polského původu Marii Curie – Sklodowské, která v nich objevila rádium a polonium a založila tak obor radiologie. V dole Svornost v roce 1864 vytryskl mohutný pramen radonové vody, která v první fázi důl zatopila a způsobila katastrofu. Její objevení ale znamenalo lázeňskou budoucnost města. První radioaktivní lázně světa byly v Jáchymově otevřeny v roce 1906, v současné době se v několika léčebnách léčí tisíce pacientů s nemocemi pohybového ústrojí nejen z ČR, ale i dalších zemí, v první řadě z Německa, Ruska, arabských zemí a dalších.

Literatura Oldřich Ježek: Jáchymov, Tvorba, Jáchymov 1995. Oldřich Ježek: Jáchymov – Od stříbrných dolů k radonovým lázním, Léčebné lázně Jáchymov, 2009 Oldřich Ježek: Zápisník jáchymovského kronikáře, Jáchymov b.r.

Literatura Jindřich Šimon Baar Miloslav Bělohlávek: Plzeňské pověsti a legendy, Západočeské nakladatelství, Plzeň 1968 Ondřej Fibich: Za pověstmi Šumavy Vladimír Hulpach: Pohádkoví putování po Čechách Vladimír Hulpach: Pohádkové vandrování Moravou, Albatros, Praha 1998 Oldřich Ježek: Jáchymov – Od stříbrných dolů k radonovým lázním, Léčebné lázně Jáchymov, 2009 Karel Jaromír Erben: Pohádky, Čs. spisovatel, Praha 1976 Eva Kiliánová – Oldřich Sirovátka: Král moravských vodníků, Blok, Brno 1974 Eva Koudelková Josef Pavel: Pověsti českých hradů a zámků I. a II. Levné knihy KMa, Praha 2000 Eduard Petiška: Čtení o zámcích a městech, Albatros, Praha 1979 Antonín Pochop: Krakonošova mísa, Kruh, Hradec Králové 1984 Otfried Preussler: Moje knížka o Krakonošovi, přel. J. L. Beran, Vyšehrad, Praha 1998 Oldřich Sirovátka – Marta Šrámková: Devětkrát les, třikrát ves, Profil, Ostrava 1982 Oldřich Šuleř: Modrá štola a jiné pověsti z hor na severu, Albatros, Praha 1985
Šumava,Chodsko,Vysočina